„Vadí mi, že jsme prakticky jediná služba, která pracuje se sociálně vyloučenými. Kdyby ve Vyškově nezačal fungovat IQ Roma servis, byli bychom jediní, kteří mají vyloženě negativní téma. Klienty bohužel nemáme kam odkázat. Když přijde, že nemá kde složit hlavu, nedokážeme mu pomoct. Ve Vyškově chybí noclehárna, centrum denních aktivit, nikdo neposkytuje hygienické zázemí. Nejbližší variantou je Brno. Jenže když klient nemá peníze na vlak nebo autobus, je to problém," zdůraznila vedoucí Drogové služby Vyškov Zuzana Krátká. To, že záchranná síť pro lidi v těžké životní situaci ve Vyškově schází, potvrdila i Silvie Elsnerová, která má v IQ Roma servisu na starosti sociální služby pro dospělé.

Má klienty, kteří se s něčím takovým opakovaně setkávají. „Je to obrovský problém. Ubytovny jsou plné, krizové bydlení schází. Tím, že jsou Romové, je to pochopitelně ještě obtížnější. Nějaká služba, kde by se mohli třeba umýt, chybí. Vím, že v jiných městech neziskovky organizují například rozdávání neprodaných poledních menu," naznačila Elsnerová.

Celé rodiny

Její kolegyně, pedagogická pracovnice Markéta Círová, naznačuje, že problém se netýká pouze jednotlivců. „Setkávám se s klienty, kde už je jejich situace opravdu těžko udržitelná. Je to zoufalé. Připravujeme se na situaci, co by dělali, kdyby skutečně přišli o bydlení. U Romů je rozdíl v tom, že jsou schopní se semknout a rodiny si mezi sebou podstatně víc pomáhají," poznamenala Círová.

Krátká ve Vyškově vnímá jako velký problém alkoholiky. „Troufám si tvrdit, že ve Vyškově je velké množství závislých na alkoholu. Potkávám je neustále, když potřebují pomoc, poskytneme jim ji, ale není to naše primární skupina. Narkomanů, kteří by potřebovali hygienické zázemí, myslím tím sprchu, možnost si vyprat, je do desíti. Mnohem víc jich je ale právě z řad alkoholiků," připomněla Krátká.

Upozornila, že když Vyškov porovná se srovnatelně velkými městy, je zvykem, že takové služby poskytují. „Nějaké denní centrum je základ. Spousta našich klientů má přidruženou závislost, a to patologické hráčství. Ani v tomhle směru pomocná služba ve Vyškově není. Nejblíž je opět Brno," dodala vedoucí služby spadající pod obecně prospěšnou Společnost Podané ruce.

Naznačila, že jakmile se Drogová služba Vyškov přestěhuje do prostor zámku, plánuje poskytovat anonymním gamblerům pomoc.

Podle vedení města je problém především v penězích. „Myšlenky jsou to dobré, ale realizace je samozřejmě velmi obtížná. Nejen vzhledem k penězům, ale i lokalitě, ve které by něco takového mohlo vzniknout. Azylový dům se zázemím si ve Vyškově v praxi nedokážu představit, navíc si musíme uvědomit, že je to problém spíš jedinců," prohlásil vyškovský starosta Karel Goldemund.

Shodnou se

Podobný názor zastává také opoziční zastupitel Radek Mikulka. „Osobně si myslím, že problém to není ve Vyškově zatím tak velký. Prostě ještě nejsme v situaci, ve které jsou jiná města. A to nemyslím jen výhradně ta, ve kterých panuje například velká nezaměstnanost," poznamenal zastupitel.

Nasazení dalších neziskových organizací by se ale rozhodně nebránil. „Nemám přehled o tom, kolik lidí by o takovou pomoc stálo, nicméně bych dával přednost neziskovým organizacím, které by s podobnými aktivitami měly zájem ve městě pracovat. Samozřejmě s tím, že by je město podporovalo," upřesnil.

Podle Krátké pozornost v sociálních otázkách ve Vyškově směřuje zejména na starší lidi. Úsměvné jí pak přijde, když se ve městě každoročně koná Den sociálních služeb. „Mezi fotkami ukazující péči o důchodce máme stánek s injekčními stříkačkami. Lidé se přijdou podívat, ale náš stoleček vždycky velkým obloukem obcházejí. Zájem chybí. Vyškov je v téhle otázce hodně konzervativní, mnohdy ani netuší, že nějaký preventivní program, jako je ten náš, ve Vyškově funguje," pokrčila rameny Krátká. Ocenila nicméně, že město službě každý rok finančně pomáhá.

To, že pomoc cílí především na starší ročníky, vyškovský starosta částečně potvrdil. V rámci politického klubu uvažují nad volnoaktivitami právě pro důchodce. „Třeba na Polní 5 pro ně prakticky vůbec nic není. O tom bychom se chtěli bavit. Padl i návrh zřídit řekněme takovou lidovou jídelnu. Co si budeme namlouvat, spousta lidí existenční problémy má. Nedokážu si to však v praxi moc představit," dodal Goldemund.