Lokalitu dlouhodobě sledovali. „Proto jsme věděli, že na místě nálezy určitě budou. Celkem jsme odkryli téměř sto archeologických objektů, různého stáří i určení. Velkou část tvořily pozůstatky sídlišť, dnes bychom řekli vesnic, ze tří různých období,“ sdělila archeoložka Blanka Mikulková.

Mimořádnou prohlídku zříceniny vedla archeoložka Klára Rybářová.
Odhalovali tajemství zříceniny hradu Melice u Pustiměře. Podívejte se

Nejstarší část náležela starší době bronzové z období dvou tisíc až osmnácti set let před naším letopočtem, zatímco největší podíl měla osada z počátku mladší doby železné z pátého až čtvrtého století před Kristem. „V tomto období přichází na naše území první vlna Keltů. Nejmladší vesnice pak vznikla v devátém století, což je doba Velké Moravy. Vesnice tvořily různé typy objektů,“ přiblížila odbornice.

Převažovaly zásobní jámy, které sloužily jako sklípky na potraviny. Archeologové dále zkoumali výrobní objekty či rozsáhlé hliníky určené na těžbu sprašové hlíny. „Na ploše jsme nalezli i tři kostrové hroby. První patřil do starší doby bronzové a zemřelý v něm byl pohřben ve skrčené poloze na pravém boku. Dva další byly již velkomoravské a mrtvé v nich již pohřbili v přímé poloze na zádech. V hrobech byla jako milodar keramika,“ přiblížila Mikulková.

Kostru objevili dělníci při zemních prací pro pokládku plynovodního potrubí.
Ve Vyškově stínali hlavy. Kostru popraveného muže našli dělníci u nádraží

Zmínila také, že v jednom z velkomoravských hrobů, kde bylo pohřbeno malé dítě do tří let věku, našli průzkumníci jako milodar i vložené slepičí vejce. Poznali jeho skořápky.

Nálezy skončily ve vyškovské laboratoři. „Tam je umyjeme, keramiku slepíme a vše zainventujeme. Poté je odevzdáme do Muzea Vyškovska. Terénní práce na výzkumu už skončily, nyní pokračuje zpracování a konzervace nálezů,“ dodala archeoložka.