Zájem vyjádřil starosta Vyškova Karel Jurka na setkání s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem. „Dohodli jsme se, že začneme pracovat na koncepčních materiálech jeho dalšího využití,“ informoval Jurka.

Nostalgie po vyškovském pivu je mezi lidmi stále silná. „Město by areál mělo odkoupit a případně uvést do provozu. Ve většině měst nemohou říct, že mají vlastní pivovar,“ svěřila se například Nikola Stupková.

Možností využití je více. „Nabízí se například unikátní prostor pro kulturně společenský areál, který by navazoval na zámeckou zahradu a zámek. Díky historické tradici našeho pivovaru by pak bylo možné zachování vaření piva,“ uvažoval vyškovský senátor Ivo Bárek, který se podílel na zprostředkovávání jednání.

Na jednání si obě strany zejména vyjasnily stávající stav věci. „Soudní spory ohledně areálu vyškovského pivovaru nejsou zcela uzavřeny, je třeba počkat s dalším řešením na jejich vývoj nebo případně na jejich ukončení. Žádné další setkání nebylo domluveno, obě strany ale budou nadále v kontaktu,“ oznámil mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Nákup podporuje i opoziční zastupitel Libor Bláha. „Jsem také pro obnovení vaření piva ve Vyškově, které nemusí nutně být v tak velké míře a s takovým sortimentem jako v minulosti. Alespoň nějaké tradiční vyškovské pivo jako například Džbán by mohlo zůstat zachováno. Dobrým příkladem, jak by to mohlo fungovat, je pivovar Dašické sklepy, nebo pivovar ve sklárně v Harrachově,“ vyjmenoval Bláha.

Podle něj by mělo mít získání pivovaru pro město prioritu, až to bude aktuální. „V současné době nejspíš nezvládne ufinancovat nákup a obnovu arelálu a zároveň plánovanou přístavbu Besedního domu. Já osobně bych dal přednost pivovaru i za cenu zastavení projektu přístavby Besebního domu, protože hrozí, že když areál pivovaru nekoupí město, může zde vzniknout například tržnice a to bych vážně nechtěl,“ prozradil zastupitel.

Podle místostarosty Vyškova Romana Celého je důležité zabránit tomu, aby budova chátrala. „Chceme se vyvarovat osudu obdobných areálů, které skončily neslavně. Příkladem může být Posádkový dům armády,“ doplnil Celý.

Pivovar navíc mnozí chápou jako jeden ze symbolů města. „Myslím si, že by město mělo navázat na přes tři staletí dlouhou tradici a pivovar odkoupit a opět uvést do provozu i přes to, že by rekonstrukce stála miliony korun. Momentálně je v rukou radních, zda širokou veřejnost zklamou, či naopak,“ dodal Tomáš Ševčík.

Arcibiskupský pivovar vznikl z nařízení olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna už v roce 1680. V devadesátých letech se vyhnul privatizaci a zůstal státní, církev se vzdala restitučních nároků. V roce 2011 pak získala objekt do pronájmu společnost Czech Beverage Industry Company. Firma obvinila pronajímatele ve formě státní společnosti Jihomoravské pivovary ze závad, které měly ovlivnit kvalitu piva a kazit jeho pověst. V pivovaru zastavili provoz na jaře 2017, areál je od té doby uzavřený. Teprve letos se podařilo část vedených soudních sporů ukončit a otevřít do budoucna cestu k možnému prodeji.