Prvním z nich je suchý oblek pro potápěče a druhým pak speciální kombinéza pro norského zákazníka. Má ochránit pracovníky na ropných plošinách v chladných mořských vodách před utonutím i podchlazením. Je konstruovaná tak, aby udržela člověka bezpečně na zádech a s ústy nad vodou i v bezvědomí. „Ve zkušebně potápěčské techniky testujeme obleky, přístroje pro dýchání nebo i záchranné vesty. Máme tu sedmimetrovou potápěčskou věž, hyperbarickou komoru, kde můžeme simulovat ponor až do hloubky šedesáti metrů,“ vysvětluje na úvod testování vedoucí zkušební laboratoře Milan Bezděk.
Okruh testovaných výrobků je velmi široký. Jediná laboratoř svého druhu v naší republice má podle něj zákazníky po celém světě. „Testované výrobky mají jak rekreační, tak i profesionální využití. Například v armádě, záchranných složkách nebo ve sportu. Zkoušeli jsme tu například vesty pro národní tým vodních slalomářů,“ zmiňuje jednu ze zajímavostí odborník.Všechny výrobky projdou testy před tím, než jdou do prodeje.
Mezitím už dvojice zkušebních techniků vynáší po ocelovém schodišti tlakové lahve s dýchacím přístrojem na vrchol potápěčské věže. V testovaném obleku jde pod vodu Bezděkův kolega Tomáš. „Vše ok, zahajuji zkušební ponor,“ říká těsně před ponorem dalšímu z parťáků Pavlu Hrdovi.
Pak už jen zasyčí vzduch do masky, na hladině se objeví gejzír bublin a potápěč klesá do sedmimetrové hlubiny. V ní se zdrží necelé tři minuty. „Při testech se zaměřujeme na bezpečnost výrobku, aby při sestupu nezpůsobil potápěči zdravotní problémy nebo nějaký úraz s fatálními následky. Nyní při sestupu do sedmi metrů zkontrolujeme, zda oblek zajistí potřebnou ochranu a bude funkční. Jestli do něj neteče voda, neškrtí na krku nebo nohách a neomezuje v pohybu pod vodou,“ popisuje průběh pondělního testu zkušební technik Pavel Hrda.
Zmíněný potápěčský oblek mohou podle něj využívat profesionálové při ponorech do větší hloubky nebo armáda. Má také průmyslové využití například při opravě lodí nebo přehrad pod vodní hladinou. „Jeho cena se pohybuje kolem třiceti tisíc korun. Zároveň má mít také vysokou ochranu proti propíchnutí,“ říká muž.
Po vynoření kolegy na hladinu hned zapisuje důležité údaje, které mu hlásí potápěč. Problémy s pohybem nebo dýcháním? Něco, co by ztěžovalo ponor? „Vše v pořádku. Ergonomie ok, ventily fungují, pohyb bez problémů. Těsnost obleku v pořádku stejně jaké dýchání,“ hlásí potápěč.
Za několik dalších minut už testuje oblek v dekompresní komoře. Později se bude zkoušet v bazénu a následně při hloubkovém ponoru přímo v terénu. Jako druhý na řadu přichází test speciálního obleku pro pracovníky na ropných plošinách.
Do nádrže s vodou v něm plave naznak právě technik Pavel Hrda. „Oblek má zamezit utonutí a prochladnutí v severních mořích s teplotou vody do pěti stupňů. Když tam například spadne někdo z obsluhy po úrazu z ropné plošiny do moře. Kdyby měl jen plovací vestu, tak v ledové vodě bleskově prochladne a velmi brzy zemře. Je konstruovaný tak, že má člověka udržet bezpečně hlavou nad vodou, aby mohl dýchat i v bezvědomí. Nadnáší ho speciálně výplň, jeho součástí je i záchranná vesta, která se aktivuje buď ručně nebo automaticky. Součástí výbavy je také píšťalka,“ popisuje při testu speciální oblek technik a názorně ukazuje také aktivaci záchranné vesty. Tento oblek přijde na padesát ticíc korun.
