„Nápad mě nadchnul. Odpad běžně třídím a pokud je tohle varianta, jak zbytky od jídla ještě dále zužitkovat, přijde mi to skvělé. Nerada plýtvám jídlem, takže za mě to smysl určitě má, snad se to osvědčí,“ hodnotila novinku třeba Vyškovanka Barbora Osičková.

Nemocnice Vyškov. Ilustrační foto.
Ukrajinci míří nemocnic: ve Vyškově jen jako pomocný personál, kvůli legislativě

Kuchyňské zbytky ze směsného odpadu obvykle končí na skládce nebo ve spalovnách. „Primárně bychom měli vždy předcházet vzniku tohoto odpadu například tím, že pro vhodné zbytky využijeme vermikompostéry či zahradní a komunitní kompostéry, kde pak odpadá nutnost jejich převážení. Oddělený sběr je až následnou možností, jak tento odpad zpracujeme,“ uvažoval ekolog Miroslav Kubásek.

Celkem třídí zbytky jídla dvě stovky domácností. „Cílem je snaha o snížení objemu směsného odpadu. Podle analýz bioodpady zabírají zhruba třicet procent celkového množství. Z toho dvě třetiny tvoří právě zbytky z kuchyní,“ informoval místostarosta Vyškova Roman Celý. Město podle něj reaguje na sílící tlak k efektivnějšímu třídění. V domácnostech se proto objevily košíky a sáčky vyrobené tak, aby zabraňovaly šíření zápachu.

„Jsou speciálně odvětrávané, díky čemuž má k odpadu přístup vzduch, a nezačne proto hnít či plesnivět. Je třeba mít košík přístupný vzduchu ze všech stran a používat speciální kompostovatelný sáček,“ zdůraznil výkonný ředitel společnosti Respono, která na projektu s radnicí spolupracuje, Milan Černošek. Takový sáček poté lidé odnášejí do určeného kontejneru, svoz je jednou za týden.

CO PATŘÍ DO HNĚDÝCH KONTEJNERŮ?

Veškeré zbytky jídel z domácností.

Prošlé nebo plesnivé potraviny.

Staré pečivo.

Zbytky masa.

Čaj a kávová sedlina.

Skořápky od vajec.

Ořezy i celé kusy ovoce a zeleniny.

Odpad následně skončí v bioplynové stanici, kde z něj vznikne bioplyn a následně i teplo a elektrická energie. Část poslouží také jako hnojivo pro zemědělskou půdu. „Kuchyňský odpad do směsného komunálního nepatří. Jeho zpracováním zamezíme vylučování bioplynu a průsakových vod na skládce a tím i globálnímu oteplování. Pokud navíc kuchyňský odpad vytřídíme pomocí speciálních setů, zamezíme doma zapáchání odpadkových košů,“ vysvětlil ředitel Respona.

Rozhodnutí o rozšíření do dalších částí Vyškova záleží na výsledcích po půlročním provozu. Nápad vzbudil zájem nejen mezi Vyškovany. „Jsme z Rousínova. Bydlíme v domě, kde na zahradě máme kompost a hodně ho využíváme, ale pro lidi bez zahrádky to určitě smysl má,“ připustila Kateřina Šmehlíková.

Podle Kubáska je pro úspěšné třídění velkou výzvou osvěta. „Je důležité, aby lidé věděli, co to městu přinese a hlavně, co do nádob patří a co ne. Více šancí na úspěch má takový systém v obcích, kde je nastavená aktivní komunikace s obyvateli, kteří pochopí, proč se zapojit a mají také minimální environmentální povědomí. Nižší šanci mají města s převažující sídlištní zástavbou či s vyloučenými lokalitami,“ bilancoval ekolog.

Jako riziko zmínil nemožnost zajištění dostatečné kvality sesbíraného odpadu. „Bývá to problémem při jeho následném zpracování, protože to vyžaduje další přetřídění,“ dodal Kubásek.

Tento rok zaplatí obyvatelé Vyškova za svoz odpadu 696 korun na osobu stejně jako loni. Reálné náklady za sběr a svoz netříděného komunálního odpadu však stanovenou výši poplatku převyšují. O snížení podílu netříděného odpadu proto usilují města a obce v celém regionu.