Volby do obecních zastupitelstev jsou za dveřmi a vyškovská koalice tvořená ČSSD, ODS a KDU–ČSL vystavuje závěrečný účet. Při srovnání programového prohlášení z roku 2006 je zřejmé, že se nemá za co stydět. Přesto přetrvávají v některých oblastech problémy a vynořují se nové.

Pro Občanské demokraty je jejich působení na radnici přímo vizitkou, na níž chtějí postavit svou předvolební kampaň. „Hovoří za nás odvedená práce na radnici, především v oblasti privatizace bytového fondu a sportu,“ shrnul stručně předseda vyškovského Oblastního sdružení ODS Michael Hrbata.

Podobně se vyjadřují také lidovci. „Budeme stavět na lidech, kteří na místní úrovni už něco dokázali. Čerpáme z toho, že máme zastoupení ve vrcholných funkcích města už od devadesátých let, takže víme, co Vyškov potřebuje,“ objasnil druhý vyškovský místostarosta Roman Celý.

ČTĚTE TAKÉ: Komunální volby: ČSSD bez Hájka

Strategie opoziční Volby pro město je také jasná. „Přetrvává problém z dřívějška, jímž je nadstandardní podpora městského úřadu, především se neúnosně zvedaly mzdy úředníků. Vyškov má příliš vysoké mandatorní výdaje a z Fondu bydlení je nelze stále umořovat. Na úřadě samotném je velmi nepříjemná atmosféra, daná mimo jiné tím, že koalice je v podstatě v rozkladu,“ vyjmenoval lídr Volby pro město v letošních komunálních volbách Radek Mikulka.

Volba pro město podle něj ještě chce sjednotit systém zpoplatnění parkovišť ve městě a také zlepšit úroveň péče o zeleň.

Hospodaření s městskými penězi je podle předsedy místního sdružení TOP 09 Dalibora Valína stěžejním tématem komunálních voleb pro Sdružení strany TOP 09 a nezávislých Šance pro Vyškov. „Aktuálním problémem je také situace vyškovského pivovaru, samozřejmě usilujeme o jeho zachování,“ vyzdvihl Valín.

Splněné sliby

Vyškovské koalici se podařilo splnit většinu předsevzetí shrnutých v programovém prohlášení z podzimu 2006. Dokončila privatizaci městských bytů a prosadila rozsáhlou regeneraci sídlišť, zejména největšího z nich, Osvobození v Dědicích. Do města se podařilo přitáhnout nové zaměstnavatele, řada objektů je opravených, například městské hřbitovy ve Vyškově a Dědicích, kde prodělalo velkou proměnu k lepšímu celé centrum vesnice.

Dluhem zůstává zejména oblast životního prostředí ve městě. Park Smetanovy sady je příliš malý a projekt jeho rozšíření ztroskotal zejména na absenci dotací. „Po této stránce se už nemá Vyškov moc kam rozvíjet. Výjimkou je oblast v okolí rybníka Kačenec, která se ale pomalu mění v průmyslovou zónu,“ připomněl Mikulka.

Bolestí Vyškova je také zdevastovaný Greplův dům v centru a zimní stadion, který je už na hranici životnosti. Jasným tématem do budoucna je projekt vyškovského obchvatu, který už vyvolal velké diskuse a rozdělil obyvatele města do tábora pro a proti. K prvně jmenovaným patří také vyškovská koalice, takzvaný západní přivaděč ale podporují i opoziční strany, třeba Volba pro město.

I když se vyškovské koalici podařilo splnit většinu slibů, sama už je podle opozičních zastupitelů v úplném rozkladu. Za poslední rok došlo k pokusům o obměnu garnitury na nejvyšších postech vyškovské radnice. Zatímco ODS se na podzim podařilo prosadit výměnu prvního místostarosty Luboše Kadlece za mladšího a podle představ vedení strany průbojnějšího Karla Jurku, v ČSSD pokus o odstavení starosty Petra Hájka nevyšel. Místní ČSSD se totiž Hájek vzepřel a hledal s úspěchem podporu na kraji i v Praze. A také partneři ČSSD ve vedení města dali jasně najevo, že by Hájkův odchod nepodpořili. Soudržnosti koalice to rozhodně neprospělo.