Výhodou oproti loňsku je, že letošní zima nebyla nijak tvrdá. „Nebyly žádné razantní výkyvy teplot, takže teď na jaře přichází jen běžná údržba stromoví,“ poznamenal vedoucí technickosprávního úseku vyškovské oblasti jihomoravské Správy a údržby silnic Jan Olejníček.

Loňská zima totiž pokryla námrazou například stromy na silnici z Vyškova směrem dol Bohdalic až k osadě Zouvalka, které se pod tíhou ledu rozlámaly, i když byly jinak mladé a úplně zdravé. „Museli jsme je proto prořezat. Letos jsme museli kácet navazující úsek od Zouvalky do Bohdalic, protože švestky, které tam rostou, jsou už staré a můžou vyhnívat a ohrožovat provoz. Bezdůvodně samozřejmě nekácíme nic, na všechno máme povolení,“ podotkl pracovník vyškovské správy a údržby silnic Antonín Januška.

Místo starých stromů silničáři vysazují javory, které jsou odolnější a méně rizikové. O víkendu také silničáři káceli části alejí podél silnic z Vyškova do Tučap a z Vyškova do Pustiměře. I ty však nahradí nové mladé stromy. „Sázeli jsme je už na podzim. Zjistili jsme totiž, že na jaře se nemůžeme spolehnout na počasí. Když přijde suché jaro, tak stromy nebudou dostávat vláhu a neujmou se,“ upozornil Januška.

Dodal, že by si přál zachovat podél silnic co nejvíc stromů. Pokud nebudou rizikové. „Aleje do naší krajiny samozřejmě patří, ale je nutné si uvědomit, co dokáže třeba taková uschlá větev, když se ulomí a spadne vám na auto. Vždycky tu bude otázka, co je přednější, jestli lidská bezpečnost nebo ochrana přírody,“ upozornil Januška.

Podle členky Ekologického institutu Veronica Hany Chalupské však silničáři přesto tolik nemocných stromů kácet nemusejí. „Problém je v tom, že o stromy se u nás správci obecně špatně starají. Až tomu bude naopak, nebude třeba jich tolik kácet,“ uvedla už dříve Chalupská.

Na Vyškovsku kromě alejí podél cest klesají k zemi i staré topoly, vysázené v krajině jako větrolamy, které mají ve správě Lesy České republiky. Časem jich zmizí desítky tisíc. Nahradí je jiné listnáče, například javory, třešně nebo moruše. „První etapa už je za námi, na Bučovicku jsme vytěžili asi šest hektarů topolů. Je nutné se těchto větrolamů zbavovat, protože jsou přestárlé a křehké,“ řekl lesní správce Otakar Pavlík.

Část větrolamů z Vyškovska se tak do několika let obnoví. Problém je s těmi, které jsou v rukou soukromých vlastníků. Ty totiž stav přestárlých topolů příliš nezajímá a jejich skácení a vytěžení neplánují. Problém je navíc v tom, že často jdou parcely přes větrolam třeba třímetrovými pásy, a na skácení by se tak musely domluvit desítky lidí. A to se většinou nikomu nechce.