Za reprezentativní ho nepovažuje ani vedení města, jemuž patří křídlo na náměstí Čsl. armády. „Byl vždy braný jako sídlo policie nebo dopravního inspektorátu. Zámkem se budova nikdy nepojmenovávala, takže mnoho lidí z kraje ani neví, že ve Vyškově je. Křídlo, ve kterém se nacházely kanceláře, bylo celé přestavěné pro jejich potřeby. Vlastně už zámek ani nepřipomíná," připustil místostarosta města Břetislav Usnul.
To si ostatně myslí například také Miroslav Kučera z Vyškova. „Nikdy jsem nad tím, že máme ve městě zámek, nepřemýšlel. Ani se není moc čím chlubit. Není hezký a chátrá. Nebylo by špatné, kdyby se našly peníze, díky kterým by ho město dalo do pořádku. Je nedaleko centra, dal by se tak krásně podpořit turismus," naznačil Vyškovan.
historie zámku
Původně stával v místě vyškovského zámku hrad. Ve druhé polovině 15. století k němu bylo přistavěné další křídlo. V 17. století, kdy u něj vznikla barokní italská zahrada, se už o stavbě mluví jako o zámku, který autor parku přestavěl. Právě tehdy objekt zažíval své nejslavnější období, kdy ho současníci nazývali jako Moravské Versailles. Památka hostila i řadu významných osobností, v předvečer bitvy u Slavkova se tam sešel rakouský císař František I. s ruským carem Alexandrem I. Sláva budovy zhasla v plamenech požáru v roce 1753. Zámek sloužil i jako vojenská nemocnice, sídlo úředníků, chvíli se jeho část využívala pro třídy dívčího gymnázia a pravděpodobně v něm fungoval také soud.
Jak dostat památku do povědomí lidí, o tom ovšem radnice zatím nemá jasnou představu. Vyplývá to například ze slov opozičního zastupitele Petra Nováčka. „Tímto problémem jsem se zatím nezabýval, takže nedokážu říct, jak by zámek měl být v budoucnu využívaný. Ale myslím, že to bude předmětem dalších debat vedení města," řekl Nováček.
Usnul přiznává, že jde spíš o břímě. „Prostory se snažíme pronajímat neziskovým organizacím, ale je to na omezenou dobu, asi tak deseti, patnácti let. Celková rekonstrukce by byla velmi nákladná, proto se snažíme alespoň postupnými opravami zajistit, aby nechátral, včetně zajištění statiky. To ale nepůjde donekonečna. Na jeho celkovou opravu je potřeba velká dotace typu Norských fondů. O takové samozřejmě požádáme," ujistil Usnul.
Právě postupné opravy jsou v plánu i letos. Víc než tři čtvrtě milionu zřejmě spolkne oprava krovu a střechy. „Odbor místního hospodářství nyní dokončuje projekt, po jehož schválení budeme vědět víc o ceně i termínu opravy. Kvalifikovaný odhad je vyčíslený právě na osm set tisíc korun. Předpokládáme, že opravu pomůže zaplatit Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón," nastínila mluvčí Vyškova Petra Bezdomniková.
V loňském roce město nechalo opravit portál krčku mezi novým a starým zámkem, předtím průchod od parkoviště k zámecké zahradě na náměstí Čsl. armády. „Další opravy budou samozřejmě záležet na penězích," podotkla Bezdomniková.
Vyškovský zámek je stejně jako protější Greplův dům památkově chráněný. Jak před časem informoval Vyškovský deník Rovnost, vedení radnice je přesvědčené, že jeho kompletní rekonstrukce by byla finančně ještě náročnější než právě oprava Greplova. Ta spolkla sto devět milionů korun.
Objekt ovšem netvoří pouze chátrající křídlo. V jeho další části, jejímž majitelem je Jihomoravský kraj, sídlí Muzeum Vyškovska. „Je reprezentativní, ale ačkoliv ho navštěvují i turisté, ani tak se o stavbě nemluví jako o zámku. Chtělo by to asi lepší propagaci, aby lidé zaregistrovali, že i ve Vyškově máme takovou památku," poznamenal místostarosta.
Právě proto město ve svých materiálech uvádí, že muzeum sídlí na zámku. „Přál bych si, aby vešel do povědomí jako památka města a ne jako sídlo úředníků a organizací. Je k němu přilehlá i pěkná zámecká zahrada. Pokud se muzeum stane turisticky zajímavějším, mohlo by být i snadnější získat dotace na opravu chátrajícího křídla," je přesvědčený Usnul.
