Vhodným místem k přátelským posezením i útočištěm před slunečními paprsky bývají v parných letních dnech zelené plíce měst. Podle obyvatel je však takových míst ve Vyškově žalostně málo.

Někteří dokonce situaci označují za neúnosnou. „Zeleň ve Vyškově je dost katastrofální. Například Masarykovo náměstí. Náznaky tu sice jsou, ale za mého mládí to vypadalo úplně jinak. Stromy byly všude kolem. Teď jich je mnohem méně a střed města tím utrpěl," myslí si třeba Jan Polesný z Vyškova, který zavzpomínal také na dřívější podobu zámecké zahrady. „Ocenil bych, kdyby ji víc osázeli, jak to bývalo ještě nedávno," naznačil Vyškovan.

Naprosto nespokojený ale není. „Pokud vím, nějaká rozsáhlejší údržba se teď děje v parku Smetanovy sady, a ten si ji rozhodně zaslouží. Město sice nějakým způsobem o zeleň pečuje, ale mohlo by se snažit víc," zakončil Polesný.

Problém není jen ve středu okresního města. Lidé poukazují na chybějící zelené plochy v odlehlých částech. „Schází například v okolí nemocnice," zmínila zase Květa Navrátilová z Vyškova.

S ní souhlasí i další obyvatelé města. Rozsáhlé zelené plochy jsou podle nich víceméně v centru. Zatímco lidé odtamtud a severní části Vyškova mají park docela při ruce, ti, kteří bydlí třeba v Purkyňově a Nosálovské ulici a okolí, musejí k tomu nejbližšímu urazit přes kilometr.

Že by mělo být ve městě víc zelených míst, jsou přesvědčení i členové občanského sdružení Zelený Vyškov, které se tématem veřejné zeleně dlouhodobě zabývá. „Do Marchanic se dostanou jen návštěvníci zooparku. Stromy kolem Kačence zase ještě nejsou vzrostlé. Běžnému Vyškovanovi tak zbývají pouze Smetanovy sady. To je ale po přepočtu plochy na počet obyvatel strašně malý prostor. Město by tuto situaci mělo určitě reflektovat," zdůraznila členka sdružení Helena Šášková.

Chybějí pozemky

Radnice podle mluvčí Petry Bezdomnikové o problému ví a snaží se ho řešit. „Potíž je v nedostatku pozemků pro rozšiřování zeleně. Do jisté míry je to způsobené tím, že na některých pozemcích jsou inženýrské sítě," vysvětlila Bezdomniková.

K rozšiřování zelených míst ale přesto má dojít. „Podařilo se nám zajistit plochu o rozloze čtyř hektarů, o kterou se rozroste park ve Smetanových sadech," potvrdila mluvčí vyškovské radnice.

Výhledově by měl vzniknout také úplně nový park. „Chceme ho vysadit na sídlišti Osvobození směrem do pole. Termín, kdy k tomu dojde, ale ještě neznáme. Problémem jsou složité vlastnické vztahy. Termín výsadby se tak jednoznačně bude odvíjet od toho, jak se dohodneme se současnými majiteli pozemků," vysvětlila Bezdomniková.

Osazovat se bude i okolí Kačence. Investiční záměr má vypracovat odbor životního prostředí. „Teď projekt ve spolupráci s dalšími odbory zpracovává. Jeho uskutečnění máme zařazené ve střednědobém plánu, takže by klidová zóna měla u Kačence začít vznikat s velkou pravděpodobností během příštího roku," konstatovala mluvčí.

Nedostatek parků netrápí jen obyvatele Vyškova, problém řeší například i ve Slavkově u Brna. Tam na něj opakovaně upozorňuje zastupitel Radoslav Lánský. „Zelený pás, který se kolem města podařilo vytvořit, považuji za velký úspěch. Bohužel se právě v této zóně poměrně dost staví. Například v zahrádkářských koloniích na severním okraji města vzniká množství zděných chat s celoročním užíváním. Stavět se ale má i v záplavové zóně, kam se teď také vrací příroda, což rovněž vnímám jako nežádoucí zásah. To, že je Slavkov obklopený zelení, vnímám jako velmi důležité. Při plánování dalšího rozvoje města by se ale mělo postupovat opatrně," myslí si Lánský.