Jejich prostřednictvím se tak vyškovské veřejnosti poprvé představuje výtvarnice Ludmila Šebelová.

Dvaadvacetiletá Vyškovanka svou první samostatnou expozici podle svých slov připravila na popud známých. „Tvořím dlouho a protože se na mé obrazy všichni pořád ptají, rozhodla jsem se zkrátka udělat výstavu,“ vysvětluje s úsměvem Ludmila Šebelová.

Návštěvníci expozice tak mohou prostřednictvím vystavených ochutnávek hravě zjistit, co mladou umělkyni zajímá. „Mám ráda barvy a minimalismus. Dost mě ale ovlivňuje také škola, proto tu lidé najdou i dvě práce inspirované právě jí,“ říká studentka prvního ročníku výtvarné tvorby na pedagogické fakultě v Olomouci.

Cestu k výtvarnu si přitom dívka našla už v dětství. „Ovlivnil mě můj otec, který dělal dřevěné vyřezávané obrazy. Já sama jsem odmalička modelovala spíš z hlíny a sochařinu mám ráda dodnes. Doma na ni mám ale málo prostoru, takže se zatím věnuji spíše obrazům,“ doplňuje umělkyně.

A kde všude pro svou tvorbu mladá dívka hledá inspiraci? „Inspirují mě kulaté tvary. Taťka má doma stolařskou dílnu, a tam sbírám nejrůznější materiál. Na jeden z vystavených obrazů jsem tak například využila do linek rozložené kulaté podložky,“ líčí Šebelová.

Ona sama chce navíc svými obrazy nejen oslovit návštěvníky, ale také pomáhat. „Protože spolupracuji jako dobrovolník s Humanistickým hnutím, nechtěla jsem celou výstavu dělat vyloženě jen pro sebe. Společně jsme proto naplánovali internetovou aukci. Její výtěžek, polovina z každého prodaného obrazu, poputuje na výstavbu centra pro děti v Africe,“ dodává Šebelová.