Navíc právě v těchto dnech vrcholí dotazníkový průzkum, který zjišťuje, jak se lidem v Letonicích žije. „Přišlo nějakých sto čtyřicet dotazníků a knihovna je hodnocená výborně. Dřív to tak nebylo. Třeba děti mají v době stahování filmů a počítačových her ke knize stále vřelý vztah. A to mě velmi těší," zmínil starosta.

Právě letonická knihovna je jednou z těch, kterým pomohla spolupráce s centrální Knihovnou Karla Dvořáčka ve Vyškově. „Třeba tak jako nemojanská i ona před lety pracovala hodně špatně. V posledních dvou třech letech se však víc zapojily do spolupráce s námi a hodně se díky tomu pozvedly," sdělila zástupkyně ředitele vyškovské knihovny Jaroslava Barová.

Aktuálně naopak registrují problémy třeba v Kojátkách, kde je pozastavený provoz. Půjčit si něco na čtení si tam chodil podle slov starosty Lubomíra Pukla v průměru jeden člověk týdně. A školáci kvůli internetu. „Knihovnici nám dělala jedna z učitelek. Otevřeno bylo jednou týdně, v pondělí od pěti do šesti odpoledne. V podstatě tam seděla úplně zbytečně," poznamenal starosta.

Do nákupu knih vesnice ročně investovala jeden tisíc až patnáct set korun. „Každý rok jsme tak pořizovali tři až pět svazků. A to prostřednictvím vyškovské knihovny, se kterou jsme spolupracovali. I v rámci výměnného systému. Lidé zkrátka nemají o čtení zájem," je přesvědčený Pukl. O budoucnosti knihovny, která je od loňska zavřená, budou podle jeho slov zastupitelé rozhodovat přibližně za rok.

Další knihovnou v regionu, která si podle Barové nevede zrovna dobře, je podivická. „Je víceméně nefunkční," poznamenala. Registrovaných čtenářů tam měli jen sedm. „Děti neměly zájem, stála hlavně na důchodcích. V současnosti se knihovna přesunula, protože se v jejích prostorech buduje hasičská zbrojnice. Až se dodělá, budeme řešit co s ní a zda a jak bude pokračovat," uvedla účetní obce Marcela Maráková.

I tak ale hrstka čtenářů od přísunu knih zcela odříznutá není. „Pokud někdo přijde na obecní úřad, že si chce nějakou půjčit, není s tím problém. Rozdíl je hlavně v tom, že už jednou týdně knihovník na určitou dobu neotevírá," vysvětlila Maráková.

Bez digitalizace

Ideální spolupráci se pak podle Barové nepodařilo navázat s habrovanskou knihovnou. „Snaží se vše zvládat sami, ale příliš se jim nedaří. Zatím nezavedli ani digitalizaci knihovního fondu. Přitom se domnívám, že spolupráce s námi sehrává zásadní roli. Například můžou mít výraznou slevu na nákup knih. A na společných poradách můžou sesbírat zkušenosti ostatních. Můžeme jim také pomoct rozjet různé doplňkové aktivity," popsala Barová.

Starosta Habrovan Radoslav Dvořáček to ale vidí jinak. „Jsme rádi, že máme vůbec nějakou knihovnici, která se stará o provoz. Ve Vyškově si některé věci občas představují velmi jednoduše," okomentoval.

I přes malý zájem místních se nicméně obec snaží knihovnu udržet. „Teď ji čeká stěhování do nových prostor na úřadě. Třeba tato změna prospěje. Nyní do ní lidé přijdou, jen když je nějaká akce pro děti," povzdechl si starosta.

Třeba Eva Zouharová z Habrovan, která knihovnu navštěvuje pravidelně, si nemyslí, že je o ni malý zájem. Navíc vyzdvihuje akce, které se v ní pořádají. „Lidí tam chodí dost. Je v ní spousta knížek i pro děti. A přibývají i nové," pochválila také Zouharová.