„Dřív bylo možné pokácet na vlastní zahradě smrk, borovici nebo jasan bez povolení kdykoliv, i v době mimo vegetační období. Teď vypadly z volného kácení právě neovocné dřeviny," informoval vedoucí vyškovského odboru životního prostředí Jiří Kutálek.

Nová vyhláška o ochraně dřevin a povolení jejich kácení platí od 1. listopadu, tedy od začátku vegetačního klidu stromů. Právě od listopadu do března se jejich kácení doporučuje. „Stromy se likvidují ve vegetačním klidu nejen z estetického hlediska, ale především kvůli hnízdícímu ptactvu," objasnil Antonín Krejčíř ze slavkovského zahradního centra. Vyhláška má podle něj své opodstatnění.

Nevztahuje se ovšem na všechny neovocné stromy v zahradách. Povolení potřebují majitelé pouze na ty, které mají obvod kmene ve výšce sto třiceti centimetrů nad zemí alespoň osmdesát centimetrů. Menší stromy je možné kácet bez povolení. Vyřízení žádosti může trvat i pouhých čtrnáct dní. Pokud je tedy bezproblémová a začne se řešit okamžitě.

Pro úředníky to ovšem znamená další práci navíc. „Je to nepříjemné, protože nebude možné v některých případech vyhovět. Například přílišná výška stromu není zákonný důvod pro jeho pokácení," upozornil Kutálek.

Třeba Krejčíř ale věří, že získat povolení nebude nijak zvlášť problematické. Doposud to podle něj potíž nebyla. „Vyřizoval jsem si povolení, i když jsem ho nepotřeboval, protože nastartovaná motorová pila vždy přehnaně přitahuje pozornost lidí," dodal. Ve výjimečných případech, kdy například strom může ohrozit majetek, je možné podle něj získat povolení prakticky ihned.

Problematickou pasáží pak donedávna byla i definice pojmu zahrada, kde jedině mohli majitelé pozemku kácet veškeré stromy bez povolení. Zákon ji chápal jako pozemek, na kterém stojí bytový nebo rodinný dům, je oplocený a nepřístupný veřejnosti. To dřív nesplňovaly například pozemky zahrádkářských kolonií nebo rekreační objekty. „Dřív zahradu vyhláška definovala nešťastným způsobem. Teď je podstatné, jak je plocha evidovaná v katastru nemovitostí," vysvětlil Kutálek.

Zatímco úředníkům zřejmě práce přibude, z vyhlášky tak můžou vytěžit hlavně ti, kteří mají ovocné stromy právě v zahrádkářských koloniích. Ti nově povolení nepotřebují. Tedy pokud splňují potřebné podmínky. Jak se ale pěstitelé z Vyškovska shodují, právě pro ně spíš žádná změna nenastane. „V zahrádkářských koloniích se tyto stromy vůbec nedoporučuje vysazovat kvůli problémům se sousedskými vztahy. Pokud strom vzroste blízko hranice, obtěžuje sousedy," poznamenal předseda vyškovské organizace Českého zahrádkářského svazu Jaroslav Kolečkář.

A stromy, které v obvodu kmene přesahují osmdesát centimetrů, prý dnes vysazuje málokdo. „Vysokokmenné stromy, které vydržely růst i šedesát až osmdesát let, se už nepěstují. Dnes sázené druhy se za patnáct až dvacet let vysílí, a je potřeba je vykácet," řekl člen slavkovské organizace Českého zahrádkářského svazu Vladimír Luža.

Na malopěstitele ovocných stromů by podle něj vyhláška proto neměla mít vliv. Stromy velmi rychle plodí a velikosti, při které jejich majitel potřebuje pro pokácení povolení, nestihnou dosáhnout. „Za doby mého mládí se vysazovaly jenom vysokokmenné stromy, stavěly se většinou v poli, kde se pod nimi pěstovaly brambory a mohly se pod ně vejít i koně," zavzpomínal Luža. Dnes místo nich lidé najdou spíš stromy okrasné.

TEREZA NOVOTNÁ