Místo toho tam však zájemci mohou v budoucnu očekávat moderní bytovou výstavbu. „V současné době ale pokračují práce na sanaci ekologických zátěží území bývalé traktorky. S ohledem na rozsah poškození životního prostředí potrvají zhruba rok. Mezitím budeme připravovat projekt na zástavbu dané lokality,“ potvrdila Deníku v úterý výkonná ředitelka společnosti Quantum Milada Matiovská.

Doposud byla prioritou likvidace budov dle jejich aktuálního stavu. „Čistá demolice nekontaminovaných budov je nyní už dokončená, jsou zlikvidované. Nyní v září se zahájí těžba dekontaminovaných budov a zeminy,“ zdůraznila Matiovská.

Proměna traktorky bude již zcela v režii soukromého investora. „V detailu o projektu ale v tuto chvíli ještě nemohu informovat, protože vše je ve fázi vzniku, studií a konečná podoba projektu zatím není investorem schválená,“ dodala k budoucnosti areálu ředitelka společnosti Quantum.

Vedly firmy Quantum byla donedávna známá jako spoluvlastník také společnost POZEMSTAV Prostějov. V původních plánech její zástupci hovořili o klidové zóně. „Z projektu jsme ale před časem odstoupili, takže se na něm už dále nepodílíme. Nemáme o něm už proto aktuální informace,“ vysvětlil předseda správní rady Milan Grmela.

Bezdomovci a mládež mají útrum

Zástupci města potvrdili, že i když Vyškovu soukromý pozemek nepatří, je v územním plánu zahrnutý do prostoru určeném pro výstavbu. „V této lokalitě bytovou výstavbu rádi uvítáme,“ komentoval vyškovský místostarosta Roman Celý.

Osud brownfieldů je ve Vyškově tématem na více různých místech. Například v lokalitě bývalé prádelny Chrištof najde podle plánů developera nové bydlení asi sedm set lidí. Také chátrající prádelna přitom patřila dlouhodobě k citlivým místům, které čekali na další využití.

Zmíněná traktorka byla ve městě jedním z posledních podobných brownfieldů. Strážníci na místě četně zasahovali kvůli bezdomovcům i schůzkám mládeže, kterou neodradil ani plot. S tím je nyní pochopitelně už definitivně konec.

Starousedlíci mají traktorku v dobré paměti. Před časem se Deníku se svými vzpomínkami svěřovala třeba Vyškovanka Barbora Halouzková. „Jako malé dítě jsem tehdy ještě prašnou cestičkou chodila dennodenně do školy a zpátky. Nikdy ale areál nebyl tím, co by se dalo nazvat chloubou města. V podstatě celá tato lokalita patřila k místům, kterým se lidé spíš vyhýbali," vyprávěla Halouzková.