Naopak ve vyškovských Dědicích bylo loni už touto dobou na polích pilno. „V minulém roce jsme na začátku prázdnin už sklízeli řepku, letos plánujeme začátek žní až na příští týden. Nějaká čísla bych zatím spíš hádal," oznámil předseda představenstva zemědělského podniku Agros Cyril Sigmund.

Názory na výnosy z polí však příliš optimistické nejsou. Především kvůli tropickému počasí. Chyběly vydatnější deště. „Zatím máme sklizeno přibližně pět procent úrody, ale oproti loňsku to bude určitě horší. Obilí nemělo kvůli vysokým teplotám dostatek vláhy, klasy budou menší. Ječmen nám navíc napadl virus," vyjmenoval problémy Vladislav Matuška ze zemědělského družstva Kojál Krásensko.

Množství klasů

Na řepku a pšenici se zatím zaměřují v Nížkovicích. „Na odhad výsledků je samozřejmě brzy, ale úroda bude oproti loňsku určitě nižší. Neměli jsme problémy se škůdci, ale potrápilo nás sucho. Kvalita sice zůstává na velmi dobré úrovni, ale početně je klasů méně," potvrdil slova kolegů hlavní agronom nížkovické společnosti Agria Ivan Sedlák.

Na rekordní úrodu se nepřipravují ani v Rostěnicích, i když tam je situace o něco lepší. „Od minulého týdne jsme zvládli pět set hektarů, což představuje přibližně deset procent. Obiloviny asi navážou na loňský průměr, řepky ale bude méně. Dobře nasazená je kukuřice, ale tam je na odhad brzy, ta teprve začíná," porovnal Šlimar.

Přesto ani tamní pole nebyla ušetřená přívalu sucha a vysokých teplot, se kterými se museli zemědělci v celém regionu potýkat. „Na obilovinách se nám sice objevily skvrny, ale ty nesnižují kvalitu. Znamená to jen, že zrání je ukončené předčasně, takže jsou klasy ve výsledku menší. To ovšem pochopitelně představuje nižší úrodu," upřesnil rostěnický agronom.

Naopak začátek žací sezony odložil soukromý zemědělec Petr Voňka. „Nejdřív to vypadalo, že kombajny vyjedou na začátku července a budou sklízet usychající obilí, ale naštěstí zapršelo, takže nyní nám klasy pěkně dozrávají. I tak ale bude úroda určitě slabší než ta loňská, protože ta byla alespoň z našeho pohledu velmi úspěšná. Důvodem je samozřejmě počasí, tento rok téměř nezapršelo," litoval zemědělec.

Přesto je však podle mnohých na ukvapené závěry o podprůměrnosti sklizně brzy. „Porovnávat budeme až po žních. Nemůžeme ani zhodnotit dopady počasí, protože vlna veder by měla přijít ještě jednou, což by situaci samozřejmě zhoršilo," nechtěl spekulovat ředitel agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček.

Výkupní ceny

Už nyní je ale jasné, že minimum srážek zahýbe i s výkupní cenou zemědělských produktů. „Snížená produkce se projeví samozřejmě na cenách. Například za řepku, které bude oproti loňskému roku méně, se ceny pohybují okolo deseti tisíc korun za tunu. Musíme ale smlouvat, ceny půjdou nahoru. U obilovin se potom cena odvíjí kromě úspěšnosti úrody i od kvality. Rozdíly v ceně jsou pak totiž znatelné. Za normální pšenici je to přibližně čtyři tisíce korun za tunu. Pokud je ovšem extra kvalitní, cena je až čtyři tisíce pět set za tunu," poznamenal Šlimar.

Běžných spotřebitelů se prý zdražování příliš nedotkne. „Ceny zemědělských produktů nebudou mít vliv na cenu potravin. Česká republika je malý producent, ceny ovlivňují země jako Čína nebo Austrálie, proto citelné zvyšování cen neočekávám," uzavřel Voňka.

ZUZANA RICHTROVÁ