Jenom loni se snížil počet registrovaných členů o pětapadesát na současných 1225. Na výroční radě územního sdružení, která se konala poslední červnový den ve Vyškově, to v úvodním proslovu oznámil předseda územního sdružení Jaroslav Kolečkář. „Jedním z důvodů je, že naši členové stárnou a nedaří se nám nabírat mladé lidi. Dobrou zprávou je, že za poslední dva roky neukončila svou činnost žádná základní organizace,“ řekl Kolečkář.

Úplně jiný důvod snižování členské základny mají ve Švábenicích. Za poslední čtyři roky klesl počet členů na třetinu. „Měli jsme pozemky v kolonii Stráně. Před dvěma lety došlo k přeměření pozemků a jejich navrácení původním majitelům. Ti po nás chtějí nehorázné ceny za nájem nebo prodej,“ postěžoval si delegát ze Švábenic. Zahrádkáři z dotčených pozemků odešli, noví majitelé se o ně nestarají, a tak pomalu zarůstají travou a plevelem.

Naproti tomu v Orlovicích je každý pátý obyvatel u zahrádkářů. Místní organizace se věnuje také pořádání vánočních nebo cimbálových koncertů, popřípadě letních nocí.

Jeden z možných receptů, jak zapojit do činnosti mladé lidi, zkouší v Rašovicích, kde měli nedávno věkový průměr sedmdesát let. Do vedení místní základní organizace zvolili šest mladých lidí. Ti do spolku přilákali dalších patnáct lidí a v Rašovicích doufají, že nebyli poslední.

Jinde vidí rezervy hlavně v propagaci činnosti zahrádkářů. „Před týdnem jsme u nás zkusili něco jako farmářské trhy. Na parkovišti za obecním úřadem jsme uspořádali prodej našich výpěstků pod názvem Dobrý jarmark. Měli jsme z počátku strach, ale lidi byli nadšení a ptali se, jestli budeme pokračovat,“ podělil se o nové zkušenosti například Petr Havelka z Otnic.

Zájem mladých

To se pak podle něj odráží v obnoveném zájmu mladých lidí. „Když uspořádáme nějakou výstavu, tak za utržené peníze za vstupné a prodej zboží uděláme třeba zájezd. Mladí se k nám hlásí, protože vidí, že něco děláme,“ doplnil Havelka.

Podobně vidí situaci i zahrádkáři z Drnovic. Tam se jim osvědčila užší spolupráce s obecním úřadem a také místní mateřskou školou. Na podzimní výstavě třeba vystavovaly obličeje, které vytvořily děti z dýní. Zvýšili tím její atraktivitu a přišlo si ji prohlédnout víc lidí než obvykle.

Nutnost větší propagace činnosti zahrádkářů zmínil ve svém závěrečném projevu i předseda Kolečkář. „V západních zemích Evropy jsou podobné spolky považované za jedny z hlavních organizací v péči o krajinu. Jenom u nás jsme pokládaní za nějaký přežitek. Rád bych připomenul, že i my se velkou měrou podílíme na péči o životní prostředí,“ podotkl Kolečkář.

Členové zahrádkářských spolků se však nezabývají jenom pěstováním ovoce, zeleniny, potažmo květin. Provozují třeba moštárny, varny povidel nebo pěstitelské pálenice.