„Jen výjimečně jsou mezi námi lidé středního nebo dokonce mladého věku, vesměs jsme důchodci. Nedávno jeden z našich členů zemřel. Zájem o členství v naší organizaci je bohužel dost slabý,“ popsal situaci typickou pro vyškovský okres Josef Horák z vyškovské zahrádkářské organizace Soukromníci. Ta se od devadesátých let smrskla ze sto dvaceti členů na čtvrtinu.Zahádkářské organizace už zanikly třeba v Pustiměři, v Bučovicích nebo ve Zbýšově. Namále měly v Rašovicích a Heršpicích.

Příčin tohoto stavu je podle zahrádkářů celá řada. Lidé nemají na sady čas a kupují ovoce v hypermarketech. Věnují se moderním, atraktivnějším koníčkům. Výkup plodin se prakticky zhroutil, takže přebytky je dost problematické zpeněžit. „Na rozdíl třeba od včelařů také stát zahrádkaření nijak nepodporuje, neexistují nějaké dotace nebo jiné výhody,“ připomněl jeden z dalších důvodů Horák.

Přesto jsou stále zahrádkářské organizace, které poměrně úspěšně negativním trendům vzdorují. Například tradičně mimořádně silní jsou zahrádkáři ve Slavkově u Brna. „Máme asi sto padesát členů a mladší lidi se nám daří získávat. Je to hlavně díky tomu, že jsme hodně aktivní. Pořádáme řadu akcí, výstavy, přednášky nebo třeba zájezdy,“ vysvětlil šéf slavkovské zahrádkářské organizace Jiří Svoboda.

Na Vyškovsku je nejnižší výměra sadů v celém Jihomoravském kraji. A neustále se dál zmenšuje. Zatímco v roce 1994 to bylo téměř pět set šedesát hektarů, před dvěma lety už jen čtyři sta devětatřicet. Takové jsou údaje Českého statistického úřadu. Sady ustupují hlavně zástavbě, mnohé prostě zplaní, protože je už nemá kdo obdělávat.