Pravděpodobnou dobu stavby hradu datují odborníci do třicátých let čtrnáctého století. „Na přelomu čtrnáctého a patnáctého byl reprezentativním sídlem olomouckých biskupů. Jeho zřícenina se nachází nedaleko od pustiměřské rotundy svatého Pantaleona a zříceniny starého biskupského Pustiměřského hradu na Zelené hoře, vybudovaného olomouckým arcibiskupem už v období poloviny třináctého století,“ popsala pracovnice Muzea Vyškovska Petra Mandíková.

Ve dvacátých letech patnáctého století dobyli Melice husité, jejichž posádka hrad nějaký čas využívala jako vojenskou základnu. „Systematicky ho ničili, čímž pochopitelně honosná stavba a výbava sídla vzaly za své. V dalším období bylo předhradí využíváno hospodářsky a srovnáváno se zemí. Teprve v poslední době došlo k vyčistění místa a konzervaci zdiva,“ doplnila Mandíková.

O archeologický výzkum Melic se ve třicátých letech letech minulého století zasloužili historik a profesor vyškovského gymnázia Vojtěch Procházka a lékař Jan Zháněl, později archeolog a muzejní pracovník.

V Muzeu Vyškovska věnovali pracovníci Melicím významnou část expozice středověku. „Ta je ovšem v současné době uzavřena z důvodu rekonstrukce,“ připomněla Mandíková.

Mimořádnou prohlídku zříceniny vedla archeoložka Klára Rybářová. | Video: Jakub Dostál

Akce se uskuteční jako součást projektu Archeologické léto, který zaštiťují Archeologické ústavy Akademie věd ve spolupráci s dalšími pracovišti.