Autory studie jsou krajinářští architekti Přemysl a Kamila Krejčiříkovi se svým ateliérem ve Valticích, postarají se i o projektovou dokumentaci. „Částečně se inspirovali zachovaným plánem Alžběty Birnbaumové, překresleným podle nyní nezvěstné předlohy z osmnáctého století, na kterém jsou patrné jednotlivé venkovní „pokoje“, a také podobnostmi vyškovské zahrady s principy v pařížské Jardin des Tuileries,“ přiblížili zástupci radnice v tiskové zprávě.

Připomněli, že právě pařížský park zažil rozmach v podobné historické etapě jako vyškovská zahrada. „Zachovává historické hodnoty, ale stejně tak je Pařížany vyhledávaným prostorem i dnes, protože nabízí moderní herní prvky či zákoutí s lavičkami ve stínu. O podobnou symbiózu historických hodnot a současných prvků usiluje také městem schválený projekt, který nezapomíná na dostatek laviček, moderní herní a vodní prvky, výsadbu nových stromů i velkých ploch květinových záhonů,“ popsali manželé Krejčiříkovi.

Nově proto navrhují mimo jiné i velkoplošné záhony z vyšších trvalek v prostoru mezi vchodem a zámeckou lodžií. Jednalo by se o geometrické květinové záhony osázené porosty maximálně metrové výšky. Mají stejně jako multifunkční travnatý prostor nahradit dnešní volnou mlatovou plochu. Dvojice obelisků v místě zůstává.

„Trávník může posloužit k posezení a v případě konání kulturních akcí přes něj půjde postavit pódium. Zahradnické technologie jsou dnes na takové úrovni, že i po větším koncertu návštěvník za pár dní nepozná, že v místě něco proběhlo,“ řekl místostarosta Vyškova Roman Celý.

Nové odvodňovací prvky

Samotné trávníky projdou celkovou obnovou, mlatové cesty dostanou novou svrchní vrstvu příjemnější béžové barvy. „Projektanti počítají také s novými odvodňovacími prvky pro prevenci výmolů v cestách. Respektují i samotné pěší trasy. Zvolili diagonální prvky, které zahradu rozčlení, a návštěvník bude mít k dispozici množství variant, kudy jít,“ doplnil Celý.

Zásadní změnu pak v dolní části zahrady představují nové herní a workoutové prvky. Stinná plocha by vyrostla v rovině. Pro příjemnější klima a dostatek stínu odborníci navrhují vysázet okrasné plnokvěté třešně – původem rovněž z Francie. Rychle rostou a především neplodí, což zajistí jednodušší údržbu.

„Hodí se tak do míst, kde si nepřejeme nepořádek z plodů. Stromy pochopitelně představují nejpřirozenější ochranu před sluncem. Podstatné je rovněž odstranění poruchové a prakticky neopravitelné kašny. Důležitou složkou se tak stane interaktivní vodní prvek. Má mít štěrkový povrch, fungovat bude v režimu, kdy někdo musí něco udělat, aby voda stříkala,“ poznamenala vyškovská radní Blanka Mikulková s tím, že klíčové bude pro zahradu také zásobování vodou.

K průzkumnému vrtu tak dojde ještě letos. „Geolog určí nejvhodnější místo. Navážou na něj potřebné technologie. Zajišťoval by vodu na zálivku trávníků, záhonů a na provoz vodního prvku,“ upřesnila Mikulková.

Nižší desítky milionů korun

Celé území má absolvovat obnovu v několika etapách. Podstatné budou finanční možnosti města i řešení majetkoprávních záležitostí.

Možné překážky majetkoprávního charakteru v prostorách, se kterými zástupci radnice počítají, se podle nich týkají zejména pivovarského areálu, stejně tak části pozemků po bývalých jeslích v dolní části směrem k sídlišti Palánek.

Zdroj: Deník/Jakub Dostál

Náklady na celkovou rekonstrukci zahrady zatím vyčíslené nejsou, půjde každopádně o nižší desítky milionů korun. „Je pochopitelně důležité vše správně rozložit v čase. Jde nám o vytvoření hodnotné relaxační a bezpečné zóny poblíž centra Vyškova v podobě, která by odpovídala potřebám obyvatel našeho města a která by byla adekvátní historickému významu zahrady. Určitě pak také proběhne diskuse o režimu jejího provozování,“ dodal vyškovský místostarosta Josef Kachlík.

Vyškovská zahrada má dlouhou historii. Poprvé byla zmíněna v polovině patnáctého století a v sedmnáctém století sloužila spolu se zámkem jako hlavní reprezentační sídlo biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna v době, kdy obnovoval Květnou zahradu v Kroměříži.

Pestrý program na nádvoří muzea ve Vyškově. V pátek 24. května se tu konala Noc muzeí.
Třaskavá noc ve Vyškově. Muzejní nádvoří zabrali šermíři i ohňová show

Právě s tou pojí vyškovskou zámeckou zahradu i autor obou konceptů – Giovanni Pietro Tencalla. Tehdy dosáhla největšího rozmachu. Z té doby pochází i sedmiarkádová lodžie a vstupní brána. Během následujících tří století zahrada prošla mnoha dramatickými proměnami a sloužila různým účelům.