Radnice nechala zpracovat kompletní projekt a dotáhla vše do stadia stavebního povolení. Se začátkem prací ale město letos nepočítá. Čeká na vhodnou příležitost pro čerpání dotace. Náklady totiž dosáhnou devíti a půl milionu korun.

„Zámecký areál je zapsaný na seznamu národních kulturních památek. Většinu oprav, které jsme zde v minulosti provedli, jsme díky tomu hradili z národních a evropských fondů. O podobný model usilujeme i v případě skleníku. Městský rozpočet je určený pro jiné priority obyvatel našeho města,“ vysvětlila mluvčí Slavkova Veronika Slámová.

Základní umělecká škola Františka France.
Základní umělecká škola Františka France ve Slavkově u Brna si připomíná výročí

Bývalý skleník a oranžerii by zájemci hledali v uzavřeném oploceném areálu zámku. „Jedná se o památkově chráněnou stavbu z režného zdiva s dřevěným krovem. Zasklená je jednoduchým sklem o tloušťce pěti milimetrů do ocelových rámků. Jedna část skleníku je řešena celoskleněným zastřešením z jednoskel do ocelových rámků,“ popisovala stav ředitelka Oubělická.

Stavba je v současné době v havarijním stavu. „Zatéká do ní, zasklení je značně poškozené stejně jako devadesát procent dřevěných prvků. Chybí už střešní krytina a cihelné zdivo místy popraskalo. Také kamenné sokly jsou na některých místech narušené prasklinami,“ doplnila Slámová.

Citlivé opravy

Jako chráněná památka vyžaduje skleník citlivé opravy. Znamená to repasování stávajících prvků beze změny původního vzhledu. Odborní pracovníci využijí původní technologie a žádným způsobem nepozmění venkovní vzhled budovy jako takové.

Možnosti rekonstrukce skleníku řešilo město i v době, kdy stál v čele radnice současný opoziční zastupitel Ivan Charvát. „Město se o zámek a památky dlouhodobě velmi dobře stará. Deklaruje tím, proč v roce 1997 převzalo tuto památku do svého vlastnictví. Příprava a uskutečnění obnovy tohoto historického dědictví jsou však vždy velmi zdlouhavé, a to nejen kvůli závislosti na možnostech získání dotací, ale i na nutnosti splnění přísných omezení a požadavků ze strany památkářů,“ vysvětlil Charvát.

Starosta Pustiměře Vlastimil Smékal.
Krize neohrozí naše plány do budoucna, říká starosta Pustiměře Smékal

Právě tato omezení podle něj opravy a rekonstrukce památek velmi limitují a mnohdy záměry města i komplikují podobně jako v případě skleníku. „Jedná se o nejrůznější omezení využití zámku a parku, která se týkají také přilehlých alejí. Aktuálně to dokazuje takové opatření na zámecké aleji v ulici Kaunicova,“ doplnil zastupitel.

Přesné datum výstavby zámeckého skleníku není známé. „Konkrétní záznamy máme z devatenáctého století a tehdy se skládal z vytápěné a nevytápěné části. V té vytápěné byly umístěny nejspíše cizokrajné teplomilné rostliny. Určitě se tam tehdy objevovaly druhy neobvyklé, které zaujaly hosty majitelů zámku,“ popisoval historik Martin Rája.

V podobném duchu byly totiž v celém parku vysazovány exotické dřeviny. „Do nevytápěné části pak umístili rostliny, kterým vyhovuje chladnější prostředí. Jednalo se možná o kamélie a podobně,“ dodal Rája.

O skleníku:

Památkově chráněná stavba pochází z osmnáctého století.
Je postavená z režného zdiva s dřevěným krovem.
Zasklená je jednoduchým sklem o tloušťce pěti milimetrů do ocelových rámků.
Nyní je v havarijním stavu.
Město převzalo zámecký areál i se skleníkem do vlastnictví v roce 1997.
Postupné opravy a rekonstrukce hradí Slavkov díky dotacím.
Projekt pro skleník je hotový, nyní se čeká na možnost čerpání dotace.