Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zanedbaných dětí je víc. Kvůli krizi

Jižní Morava - Sociální pracovníci na jižní Moravě loni napočítali 149 týraných a 98 zanedbávaných dětí. Ty podle odborníků doplácí na následky hospodářské krize, která zasáhla i jejich rodiny.

9.8.2010 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Luboš Hájek

Školu fláká. Že už měsíc nosí nevyprané tričko asi nikomu nevadí. A tuhle měl šrámy přes celá záda, podíváte se na to? Podobných výzev ze škol, od lékařů nebo třeba sousedů prověřují pracovníci úřadů měst jižní Moravy každoročně stovky.

Z nejnovějších údajů, které Deníku Rovnost poskytl jihomoravský krajský úřad, vyplývá, že loni sociální pracovníci odhalili skoro 150 případů týrání dětí a necelou stovku případů závažného zanedbání péče. Podle odborníků se do tohoto čísla promítly i dopady hospodářské krize. „V pozadí je bohužel problém, se kterým mnoho udělat nemůžeme. A to je zhoršující se ekonomická situace rodin. Především lidé z vesnic jsou na tom s penězi opravdu špatně. Nezvládají zabezpečit nároky dětí,“ upozornila Jana Fadrná z odboru sociálních věcí blanenského městského úřadu.

Ohrožené jsou podle ní především sociálně slabé rodiny, které se zadlužily. Řada z nich má rychlé, ale nevýhodné půjčky. „Je to časovaná bomba, která do budoucna znamená obrovské existenční problémy. A ty se projeví i zanedbaností dětí. Běžně se například stává, že nám telefonují ze školy s poukazem na špatnou hygienu některého žáka,“ uvedla Fadrná.

Povinností úřadů je pak prošetřit i každé anonymní oznámení. Ne všechny případy se ale do statistik dostanou. Právě údaje o zanedbávaných dětech obce na jižní Moravě hlásily loni úplně poprvé. „Netušili jsme například, že do této kategorie spadá i záškoláctví. Takže v našem přehledu chybí. Jde přitom o výrazný fenomén. Za rok řešíme až padesát případů tohoto typu,“ podotkla Ilona Holcmanová z odboru sociálních věcí městského úřadu ve Znojmě.

Počet dětí týraných ale sleduje kraj každoročně a loňská bilance se od údajů z let předchozích téměř neliší. Sociální pracovníci potvrdili fyzické či duševní týrání nebo sexuální zneužití v celkem sto padesáti případech. Předloni jich v kraji zaznamenali o přibližně dvacet víc, v roce 2007 zas o něco méně. „Shromažďujeme data z celkem jedenadvaceti obcí s rozšířenou působností v kraji,“ podotkla Petra Šustrová ze sociálního odboru jihomoravského krajského úřadu.

A mezi obcemi bývají pravidelně velké rozdíly. Nejvyšší počty týraných dětí statistika přisuzuje Brnu. Ale překvapivě i menšímu obvodu Boskovic. „Problém je v tom, že každý úřad k vykazování přistupuje trochu jinak,“ upozornila Holcmanová.

Nejvyšší čísla
Boskovice – 32 týraných a 17 zanedbávaných dětí
Brno – 37 týraných a 10 zanedbávaných dětí
Šlapanice – 11 týraných a 5 zanedbávaných dětí
Moravský Krumlov – 11 týraných a 3 zanedbávané děti
Vyškov – 4 týrané a 15 zanedbávaných dětí
Slavkov u Brna – 4 týrané a 10 zanedbávaných dětí
Zdroj: Krajský úřad JMK

Někdo totiž do statistiky zahrne všechny případy a někdo jen ty nejzávažnější. „Jednoznačná pravidla pro vykazování údajů ale neexistují,“ upozornila znojemská sociální pracovnice Holcmanová. Na možné týrání či zanedbanou péči podle ní často nejdřív upozorní škola. Někdy na nesrovnalosti poukáží i příbuzní, sousedé či lékař. Nebo dokonce policie.

Týrání dětí se podle odborníků častěji než ženy dopouštějí muži, především nevlastní otcové. Výjimkou je sexuální zneužívání dětí. „V mnoha případech za ním stojí známý či kamarád. A někdy se dívka partnerovi poddá dobrovolné. U dětí mladších patnácti let jde však o zneužívání bez ohledu na jejich souhlas,“ zdůraznila Holcmanová.

V nejzávažnějších případech týrání končí vyšetřování trvalým odebráním potomka rodičům. Venku z rodiny se dítě může ocitnout i dočasně. „Většina z těch, které do našeho zařízení přicházejí, se tu ocitne kvůli problémům rodiny s bydlením. Pokud se situace vyřeší, vrací se zpět. V opačném případě musí odejít do dětského domova,“ vysvětlila Jana Novotná z křetínské Dětské ozdravovny na Blanensku.

Autor: Lucie Hrabcová

9.8.2010 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Jiří Mihola z KDU-ČSL.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se lídra KDU-ČSL a poslance Jiřího Miholy

Lídryně Starostů a nezávislých Jana Krutáková.

VOLEBNÍ ONLINE: Do koalice s Babišem nikdy nepůjdeme, uvedla Krutáková

Šmejdi? Chybí obrana, z obcí je vyhání starostové i rozhlasem

Blanensko, Vyškovsko – Když starosta Drnovic na Blanensku Petr Ducháček zvedl telefon s neznámým číslem, ozval se seriózní hlas starší dámy. Ta mu podle svých slov nabízela jedinečnou nabídku a chtěla si s ním domluvit schůzku. „Po chvíli hovoru mi došlo, že je to proto, aby obešli zákaz podomního prodeje,“ popsal jednu ze svých zkušeností se šmejdy.

Pro řidičku letěl vrtulník. Při vyprošťování havarovaného auta rozřezali strom

Dobročkovice – Nárazem do stromu skončila ve středu okolo půl desáté dopoledne jízda osmadvacetileté řidičky u Dobročkovic. „Nezvládla řízení. Při havárii se poranila, přiletěl pro ni vrtulník,“ sdělila vyškovská policejní Alice Musilová.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se lídra Strany zelených Michala Berga

Jižní Morava /VOLEBNÍ ONLINE ROZHOVOR/ - Michal Berg je lídrem jihomoravské kandidátky Strany zelených pro volby do poslanecké sněmovny. Ve středu od 10 do 11 hodin odpovídá na dotazy čtenářů na www.brnenskydenik.cz.

Škatulata kandidátů. Přeběhlíci mění tradiční strany za nové

Jižní Morava /ANKETA/ – Jihomoravanům, kteří si oblíbili konkrétního kandidáta v posledních předčasných parlamentních volbách, se může stát, že jej na letošních volebních lístcích budou déle hledat. Více než dvě desítky kandidátů totiž vyměnily politický kabát. Z tradičních stran utíkají do mladých.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení