„Měl by ho čistit pravidelně každý rok. Bohužel tomu tak není. Už loni jsme na něj nespoléhali a koryto jsme pročistili sami. Letos už je však opět zarostlý travinami. Když je sucho, zmizí průtok a rostliny se začnou rozkládat," popsala problém starostka Drnovic Zuzana Hermanová.

Jak nepříjemný je zápach, se v místě přesvědčila i redaktorka Vyškovského deníku Rovnost. „Situace je o to horší, že koryto prochází takřka středem vesnice. Potok byl před časem úplně vyschlý. Po deštích, které přišly, jím však proudila voda, takže se trochu pročistil," uvedla Hermanová.

Správcem toku jsou Lesy České republiky, které povinnost udržovat břehy v korytech a na pozemcích s nimi sousedících potvrzují. „Břehovým porostem se ale rozumí dřevinný, nikoliv bylinný," upřesnil mluvčí podniku Zbyněk Boublík.

Problém s vysycháním potoka a následné zarůstání vegetací prý s vedením Drnovic a zástupcem vyškovského vodoprávního úřadu řešili letos v dubnu a květnu. „K další fázi pak byl pozvaný i hydrogeolog. Výsledek šetření byl takový, že z hlediska špatné pokrývky sněhu a minimálních dešťových srážek v zimě a na jaře došlo ke snížení spodních vod a úbytku a následnému vyschnutí vody v korytě," objasnil mluvčí.

Zápach z koryta potoka ovšem podle něj nezpůsobuje zahnívající porost. Potíž je údajně v tom, že Drnovice nejsou odkanalizované a do vodního toku tak lidé vypouštějí odpadní vody ze septiků. Ty pak v prázdném korytě zapáchají.

Řešení se z jeho pohledu nabízí v podstatě jedno. „Jako správce potoka doporučujeme v první řadě v co nejkratším možném termínu řešit otázku odkanalizování obce. Současný stav nízkého průtoku je daný klimatickými podmínkami a v žádném případě není jeho příčinou zanedbání povinností správce toku," ujistil Boublík s tím, že se souhlasem správce může vesnice zajistit čištění koryta sama.

Poslední čištění Drnůvky se však podle něj uskutečnilo v létě předminulého roku. „Momentální zjištěný stav koryta nejeví viditelné závažné závady bránící jeho průtočnosti a současné množství naplavenin nedosahuje množství, které by mohlo výrazně ovlivňovat kapacitu vodního toku," dodal mluvčí.

Na malou péči o zarůstající koryta řek a potoků si však nestěžují jen v Drnovicích. Stejný problém registrují například i ve vyškovských místních částech Dědice a Opatovice. „Zásadní zápach jsem sice necítila, ale to je tím, že Malá Haná je stále průtočná, vodu do ní dodává opatovická přehrada. Občas kolem řeky chodím na procházky a je to celkem žalostný pohled," potvrdila například Vendula Staňková z Dědic.

Nejenže se podle ní všude povalují odpadky, ale na mnoha místech zarůstá kopřivami a plevelem. „Otázkou je, jestli by ale někdo posekanou trávu odklidil, abychom nedopadli jako v Drnovicích," krčila rameny obyvatelka.

Na zarůstající břehy Litavy zase poukazoval Jan Damborský z bučovické místní části Marefy. „Pokud chceme, aby to u nás vypadalo pěkně, musíme je sekat sami. Ne vždy to je ale úplně bezpečné, břehy jsou totiž šikmé. Leckdy nejde přes trávu vidět na druhou stranu řeky," poukázal Damborský.

Podle mluvčí Povodí Moravy Gabriely Tomíčkové pracovníci podniku sečou břehy významných vodních toků v obcích dvakrát ročně. „Co se potom týká čištění nánosů z koryt řek, u těch není žádné časové omezení. Odstraňujeme je podle potřeby. Frekvence čištění ovšem nezávisí na jejich velikosti, ale na charakteru vodního toku a okolních podmínkách. Trávu však po vysečení neodklízíme," dodala Tomíčková.