Závodění začalo Eriku Mikuláškovi chybět. A tak se stal i trenérem

Co bylo příčinou ročního závodního půstu?
Léčil jsem si zlomenou pánev a pár žeber z Rally Dakar, kde jsem v lednu 2017 těžce havaroval. Jak jsem se dával do pořádku, závodění mně začalo chybět. Proto jsme utvořili nový tým.

V osmadvaceti letech jste výrazně starší než tři šestnáctiletí kluci. Proč taková sestava?
Do této sezóny se ke mně přidali mladí junioři: Daniel Sigmund, Franta Dosedla a Filip Rozehnal. Ano, všichni mají šestnáct let a asi je to trochu nápadné. Ale oni jsou velmi talentovaní a já si myslím, že se svými zkušenostmi jim už mohu něco poradit.

Konečně mráz: V Ivanovicích na Hané mají kluziště

Vyškovsko

Proč jste zvolili zrovna Offroadmaraton?
Tento seriál je specifický v tom, že se závody jedou na tři hodiny a jeden je ještě o hodinu delší. Proto maraton. Proč jsme jej zvolili. Tento seriál jsem jezdil v roce 2016 a vyhrál jsem ho absolutně. Znám všechny tratě a věděl jsem, že pro začátek bude pro kluky tento seriál ideální pro náročnost tratě. Ta je stejná pro auta, čtyřkolky i motorky. Podle mě nemělo cenu jezdit na závody, kde by se trápili s výjezdy a neužili by si to. Okruh je sice jednoduší, ale závod o hodinu delší, takže něco za něco…

Co konkrétně soutěž obsahuje?
Osm závodů. Hodnotí se v absolutním pořadí na počet ujetých kilometrů a ve třídě klasicky na body. Já jedu kategorii Mistr moto E2 a kluci Pohár moto E1. Každý závod absolvovalo zhruba dvě stě motorek.

Které závody byly nejtěžší?
Celý rok byl náročný hlavně v tom, že vůbec nepršelo a mimo jednoho závodu se jelo v nechutném prachu. Máme plíce jako horníci (úsměv) a dvakrát jsem musel dělat generálku motoru, protože se mně do něj dostal prach s pískem. Celkem se nám dařilo, byly i nějaké pády, ale žádná velká zranění.

Jak si ceníte svých umístění?
Hodně, ale… Na posledním závodě v Ředhošti byla dost napjatá atmosféra, protože výsledky byly dost těsné. Na druhé místo mně chyběly dva kilometry, ale čtvrtý na mě ztrácel jeden kilometr. Bohužel to pro mě dopadlo špatně a byl jsem první odmávaný v cíli. To znamenalo, že o tři sekundy jsem nestihl projet časomíru, stálo mě to třetí místo v absolutním pořadí.

Vysvětlil byste ten dojezd?
Startujeme hromadně. Jelo se na dvě hodiny, takže cíl se mává po jejich uplynutí. Kdo ujede nejvíc kol tak vyhraje. Bohužel já jsem projel cílem v čase 2:00:03 a jezdec přede mnou za 1:59:58. To znamenalo, že on mohl objet ještě jedno kolo, já už ne.

Jak byste oznámkoval své mladé kolegy?
Já v tom mám jasno, kdo a jak se snaží, kdo jak trénuje. I jinak než na motorce, a kdo chce být dobrým motokrosovým jezdcem. Ale nechci nikoho veřejně hodnotit, já jim k tomu řeknu, co se mi nelíbí a pak je to jen na nich. Výsledky možná napoví…

Co chystáte pro příští ročník?
Především chci poděkovat všem sponzorům a městu Vyškov za podporu v tomto sportu. V příští sezoně se pojedeme jiný podnik – CAMS, tedy klasické crosscountry na dvě hodiny.

S jakým cílem a jak a kde se budete připravovat?
S trénováním už jsme začali hned po sezoně, to znamená: běhání, posilka, plavání, kolo atd… Nicméně nejdůležitější je sedět na motorce, a to je v dnešní době čím dál horší! Trénujeme většinou v pískovně v Brodku u Prostějova, protože je to nejbližší trať. Když je dobré počasí a nepráší se, tak jezdím u nás v Rychtářově. I do budoucna je to velký problém, kde se bude dát jezdit. V plánu je objet celý seriál CAMS a udělat co nejlepší výsledky. Uvidíme, jaká bude konkurence a jak se nám bude dařit, tratě budou náročnější než u offroadmaratonu.