„Požár byl přitom uhašený asi do tří minut. Z osmi hasičských aut na náměstí byla čtyři s hadicemi. Hasilo pouze jedno a osádka zbylých vozů prakticky jen přihlížela. A pak si záchranné složky stěžují, že nemají peníze,“ řekla například Vyškovanka Martina Hašková.

Požáru přihlížel i Vyškovan Libor. „Prevence je sice fajn, ale každý takový výjezd musí stát slušné peníze, přijela třeba i jednotka dobrovolných hasičů z Drnovic, pobíhalo tam několik policistů,“ podotkl Vyškovan.

Podle vyškovské policejní mluvčí Ivy Šebkové jde ale o standardní postup. „Každá situace je jiná. Prvotní údaje od volajících bývají často neurčité. V tomto případě šlo o zalidněnou lokalitu v centru města. Musíme být připravení na případnou evakuaci lidí, zajištění bezpečného průjezdu hasičů. Na místo vyjíždí víc jednotek, protože musíme být schopní reagovat na požadavky hasičů. Když hlídky zjistí, co se na místě děje, vrátí se k běžné činnosti,“ zdůraznila Šebková.

Jednotliví mluvčí složek záchranného systému se shodují na tom, že záleží na člověku, který požár nebo třeba dopravní nehodu nahlásí. „Pokud má operační důstojník telefonát, že hoří rodinný dům a z okna vychází černý dým jako v případě požáru v centru Vyškova, musí jednat okamžitě. Nemůžeme nic podcenit, hořet může odpadkový koš nebo polovina domu,“ poznamenal mluvčí krajských hasičů Jaroslav Haid.

Podle vyšetřovatele požárů vyškovských hasičů Karla Vidláře hořelo v pondělí v jednom pokoji bytu. „Příčina požáru je stále v šetření, škoda je předběžně vyčíslená na padesát tisíc korun,“ prohlásil Vidlář.

Při pokusu o uhašení ohně se dýmu nadýchal mladý muž. „Byl při vědomí. Převezli jsme ho do vyškovské nemocnice. U velkého nadýchání hrozí otok dýchacích cest a následné dušení,“ řekla mluvčí jihomoravských záchranářů Barbora Zuchová.

Také podle ní nejvíc záleží na oznamovateli nějaké události. „Závažnost případu posuzují operátoři. Mnohé případy vyhodnotí jako méně závažné, které nepotřebují rychlou zdravotnickou pomoc. Bohužel se ale stále objevuje, že z nudy volají děti nebo nějací vtipálci. S vyloženě cíleným zneužitím tísňové linky, kdy zdravotníci vyjíždějí k případu, se naštěstí nesetkáváme tak často,“ podotkla.

Podle lékařky si lidé také často neuvědomují, že rychlá lékařská pomoc má jezdit zejména k těm, kteří jsou v bezprostředním ohrožení života. Lidé volají i třeba s chronickými problémy, se kterými by se měli obracet na ošetřujícího lékaře. „Stává se, že lidé telefonují kvůli zvýšené teplotě nebo třeba bolestem kloubů. Daný člověk je laik, ve stresu situaci hodnotí jinak. Nicméně v tu dobu sanitka třeba zrovna chybí na jiném místě,“ objasnila mluvčí Zuchová.

K planým poplachům nebo banálním případům často vyjíždějí i policisté. „Jde třeba o partnerskou hádku, kdy muž odejde a vyděšená žena volá k nám, že jí partner nezvedá telefon. Policisté vyrážejí po muži pátrat, on přitom kousek od domu sedí v autě s tím, že si chtěl pročistit hlavu,“ popsala jeden z případů Šebková.

V takovém případě nicméně volající ženě žádná sankce nehrozí. „Když ale volají nějací vtipálci a zbytečně zaměstnávají policisty i další záchranné složky, není problém majitele telefonu dohledat. To už řešíme jako přestupek,“ dodala policejní mluvčí.