Zelená města? V Blansku dvě třetiny rozlohy, třetinový Vyškov se snaží víc sázet

Z celkové výměry katastru Adamova, která čítá bezmála čtyři sta hektarů, je zelených ploch šestašedesát procent, což je výrazně nad republikovým průměrem. Přes dvě stě hektarů zabírají lesy. Více zeleně mají Adamovští i v centru u vlakové zastávky, kde dělníci před časem z části nevyužitého parkoviště bývalých strojíren udělali park s lavičkami.

Ve dvacetitisícovém okresním Blansku tvoří zahrady, sady, trvalé travní porosty a lesy bezmála sedmdesát procent z celkové výměry města. Ta je čtyři a půl tisíce hektarů. Lesy zabírají plochu více než dva a půl tisíce hektarů, zahrady 191 a travnaté plochy 182 hektarů.

Kvůli opravě budou muset jezdit desetikilometrovou objížďkou. Třeba na nákupy

Podle některých, by přesto mohlo být město zelenější. Například v lokalitě Poříčí, kde má vzniknout nákupní centrum. Stavba od začátku rozděluje obyvatele Blanska na dva tábory. Odpůrci chtějí raději park.

Naproti tomu ve Světlé, kde žije přes dvě stě lidí tvoří zeleň jen patnáct procent z plochy obce.

Dvacetitisícový Vyškov má z pěti tisíc hektarů plochy zeleň na třiceti procentech. „Ve Vyškově v posledních letech platí, že víc vysazujeme než kácíme. Pro novou výsadbu ovšem musí být podmínky. Všude vedou inženýrské sítě, které před lety v takové míře nebyly. A samozřejmě mají svá ochranná pásma, do kterých nemůžeme zasahovat. Stromy jsou náchylnější na spoustu chorob. Ruku v ruce s tím vším jde sucho posledních let,“ sdělil mluvčí vyškovské radnice Michal Kočí.

Nedostatek stromů vnímá špatně například Pavlína Mirvaldová, která tráví několik měsíců v roce v Ivanovicích na Hané. „Nedávno jsem zjistila, že nechalo město vykácet vzrostlé stromy u rybníka ve Chválkovicích. Je to škoda, protože ve městě míst, kde se projít v přírodě, moc není,“ řekla Mirvaldová.

Vyškov chce zklidnit dopravu