„Podle nejnovějších analýz se ani našemu městu nevyhne navyšování počtu tropických dnů s teplotou nad třicet stupňů. Do roku 2030 by jich mělo být o deset procent více, do roku 2050 zhruba o třetinu více a do roku 2100 až jeden a půlkrát více. Změní se rozložení srážek mezi sezónami, rychleji se budou zvyšovat úhrny srážek na jaře, pro léto se trend postupně obrátí a bude jich pro změnu ubývat,“ prozradila k dosavadním výsledkům mluvčí Slavkova Veronika Slámová.

Zmínila přitom také prodloužení dlouhých období bez jakéhokoliv deště. Na druhou stranu budou častější extrémně silné srážky, za kterých naprší dvacet až padesát milimetrů dešťové vody za jediný den, což zvyšuje riziko bleskových povodní.

„Věnujeme se celému území města, tedy zastavěnému území i krajině. Hodnotíme dopady hlavních hrozeb. Podrobně se soustředíme na vlny veder, sucho a náhlé povodně,“ komentoval jeden ze zpracovatelů analýzy Lukáš Franěk za společnost Envipartner.

Jeho záběr je přitom mimořádně široký. „Soustředíme se na dopady v zemědělství, lesnictví, vodním režimu a hospodářství, v urbanizované krajině, v dopravě. Věnujeme se projektům přizpůsobení se změně klimatu i snižování emisí skleníkových plynů,“ doplnil Franěk.

ADAPTAČNÍ STRATEGIE
Její přípravou Slavkov reaguje na změny klimatu.
Odborníci hledají problematická místa, ale i řešení.
Poznatky ovlivní přístavbu školky Zvídálek nebo rekonstrukci Koláčkova náměstí.
Opatření zahrnují zelené střechy, nový park nebo vsakování vody.
Finální verzi představí město v lednu.

Již nyní pracují představitelé města s novými poznatky v chystaných projektech jako například přístavba školky na Koláčkově náměstí, kde se počítá se zelenou střechou. Dalším příkladem je revitalizace sídliště Nádražní, která zahrne mimo jiné také vsakovací plochy nebo komunitní park. „Budoucí rekonstrukce Koláčkova náměstí zase může přispět doplněním zeleně nebo novým vodním prvkem, týká se to ale i dalších chystaných projektů. Diskuze o nutnosti navyšovat zeleň už vedly například k úpravě projektu již téměř hotové kruhové křižovatky ve vlastnictví Jihomoravského kraje, kde bylo část betonových ploch na podnět vedení města nahrazeno zelenými pásy. Jsou to vlastně ostrůvky, kde je plánovaná výsadba,“ vyjmenovala mluvčí Slámová.

Ucelená adaptační strategie je ale v tuto chvíli ještě ve stádiu příprav. Problematická místa a témata ale už jsou známá. „V uplynulých týdnech jsme prezentovali výsledky analytické části. Z této analýzy například vyplývá zpracování map se zaznamenáním míst přehřívání, míst ohrožených suchem, přívalovými povodněmi, analýza množství vegetace v blízkosti budov a podobně,“ dodala Slámová.

Výsledek zástupci radnice představí až v lednu příštího roku. Se svými názory na klima ve Slavkově se místní už mohli podělit v anketě, její výsledky posloužili právě při přípravě strategie. Podrobnější informace k analytické části pak najdou zájemci na webu Slavkova u Brna včetně prezentace pro veřejnost.

Boj s následky změn klimatu bude výzvou pro celý region. „Riziko klimatické změny v důsledku spalování fosilních paliv je odborníkům známé nejméně čtyřicet let. Pozorujeme současné ignorování problému v hospodářsky nejvyspělejších zemích. Tím, jako se postupně zvedá globální teplota, uvolňuje se do ovzduší stále více metanu z tající zmrzlé půdy. Metan je dvacetkrát silnější skleníkový plyn, než oxid uhličitý. Spustili jsme velký experiment globálního rozsahu, jehož výsledky neznáme a jehož průběh ani důsledky nebudeme schopni nijak zásadně ovlivnit. Proto budeme žít v permanentní nejistotě,“ shrnul celý problém Ivan Novotný z Vyškova.