„Jako občanské sdružení jsme o plánovaném kácení topolů nebyli informovaní, proto vyškovský odbor životního prostředí žádáme o sdělení, z jakého důvodu se uskutečnilo. Stromy byly zdravé. Navíc se to stalo ve vegetačním období, takže podle nás došlo i k porušení zákona," upozornil člen sdružení Zelený Vyškov Ivan Novotný.

Podle něj však s nimi městský úřad nekomunikuje. „Podali jsme proto odvolání na ministerstvo životního prostředí, které celou věc prošetří," dodal s tím, že není možné, aby město pokácelo stromy bez správního řízení. „Zákony a předpisy musí dodržovat i radnice. Navíc by ještě před kácením měli mít vizi, co bude s územím dál a mít také zpracovaný plán péče od odborníků," poznamenal Novotný.

Vyškovská radnice se však od věci distancuje. „Nejde o náš pozemek, ale soukromého vlastníka. Pokácet je tak nechal on. My na to nemáme právo," bránil město místostarosta města Karel Jurka.

Majitelkou pozemku je Vyškovanka Monika Plhalová. Podle ní nebyla jiná možnost, než stromy pokácet. „Na všechno mám papírová potvrzení, neudělala jsem nic, co by nebylo povolené. Rozhodně nejde o mé svévolné rozhodnutí, spíš mě město uhánělo. A to už loni na podzim a pak letos na jaře. Mám na to svědky," uvedla Plhalová.

Její slova víceméně potvrdil vedoucí odboru životního prostředí Jiří Kutálek. „Daný pozemek je bývalým cukrovarským náhonem. V loňském roce jsme dostali několik podnětů ze strany rybářů a hasičů, protože ze stromů padaly suché větve. Kvůli velkému počtu lidí, kteří se místem pohybují, nás vyzvali, abychom s tím něco udělali. Jenže stromy rostly na soukromých pozemcích a my jsme s tím nemohli nic dělat. Oslovili jsme proto jejich vlastníka s tím, že jeho povinností je zajistit bezpečnost," objasnil Kutálek.

Zmínil, že sama majitelka uznala, že by ji zajištění jejich údržby stálo statisíce ročně. „Využila proto možnosti, která stojí v zákoně o vodách, tedy že je oprávněná na vodních stavbách, kterým náhon je, odstranit stromy, aniž by musela žádat o povolení. Správní řízení tak být nemusí. Část padlých topolů jistě zdravá byla, ale všechny byly na konci životnosti," poukázal Kutálek.

Podle starosty města Karla Goldemunda v případě, že by na někoho například spadla suchá větev, by měla velký problém právě majitelka pozemků. „Zelený Vyškov za to do kriminálu nepůjde, případnou nehodu by si odnesla ona. Ze stejného důvodu necháváme někde stromy pokácet i my. Nejsme takoví barbaři, abychom to dělali jen pro naši radost nebo, jak si někdo myslí, abychom polena výhodně prodali. Jsme trestněprávně zodpovědní za bezpečnost. Pan Novotný není zodpovědný za nic a to je ten zásadní rozdíl. Navíc na každý strom, který pokácíme z důvodu bezpečnosti, máme posudek dendrologa a v pořádku máme i všechny administrativní věci," ujistil Goldemund.

Majitelka pozemku nemá ani povinnost udělat náhradní výsadbu, i tak ale stromy v místě pravděpodobně budou. „Obecně platí, že tam, kde byly topoly, po uvolnění prostoru vyroste záhy nová vegetace z podrostu, která jimi byla utlumená," zmínil Kutálek.

Vedení Vyškova navíc uvažuje o tom, že by v budoucnu upravilo Velký Kačenec. „V květnu jsme nabídli vedení města, že jim zprostředkujeme kontakt se specialisty, kteří by zajistili dlouhodobý průzkum v okolí rybníka. Starosta města to však odmítl s tím, že už o něj požádali agenturu ochrany krajiny," doplnil Novotný.

Agentura ochrany přírody a krajiny je státní institucí, která, jak poznamenal Kutálek, veškeré průzkumy zajistí městu zadarmo. „Jakmile její odborníci vše vyhodnotí, dají nám zprávu, jak máme při případné opravě postupovat," ujistil Kutálek.