DISKUTOVAT MŮŽETE DOLE POD ČLÁNKEM

Zvětšování plic a častější úmrtnost. To podle aktivistů Greenpeace údajně prokázaly testy na pokusných zvířatech krmených geneticky modifikovanou kukuřicí. Prostřednictvím masa a mléka dobytka krmeného takto upravenou kukuřicí by se pak podle Greenpeace škodlivé látky mohly dostat i do lidského organismu.

Přesto zemědělci z Vyškovska stále častěji takovou kukuřici pěstují. Pěstební plochu rozšířilo i zemědělské a obchodní družstvo Švábenice. Loňských šestadvacet hektarů zvětšilo letos víc než sedminásobně. Upravená zrna naseje ve svém závodu v Ivanovicích na Hané na louku za Biovetou a na pozemek Pučápka – Okrouhlice v katastrálním území Chvalkovic na Hané. „Kukuřice bude pěstovaná v souladu s vyhláškou ministerstva zemědělství a s legislativou Evropské unie pro pěstování geneticky modifikovaných organismů,“ uvedl agronom ivanovického závodu František Veselý.

Předseda představenstva Miroslav Cvek dodal, že se tak rozhodli z ekonomických důvodů. Nesouhlasí ale s rozměrem plochy, kterou uvedla zemědělská agentura. „Určitě to nebude tolik. Odhaduji, že využijeme zhruba šedesát hektarů,“ dodal Cvek.

Dlouhodobé zkušenosti s touto plodinou má akciová společnost Rostěnice, která kukuřici geneticky upravenou proti škůdci zavíječi kukuřičnému pěstuje už čtyři roky. Postupně plochu zvyšovala. Například vloni na pět stovek hektarů. „Máme dobré zkušenosti. Osivo je sice dražší, ale obejdeme se bez chemie. Výnosy jsou vyšší. Pěstování je tak výhodnější,“ vysvětlil jednatel rostěnické zemědělské společnosti Vítězslav Navrátil.

Podle ředitele Zemědělské agentury ve Vyškově Karla Venery je rostěnická výměra jednou z největších v České republice. Venera dále uvedl, že pěstování této plodiny podléhá přísné kontrole. „Opakovaně sledujeme, zda zemědělci dodržují izolační až dvousetmetrové vzdálenosti. Nelze v bezprostřední blízkosti pěstovat podobné kultury, aby nedošlo k samosprašnému opylení,“ sdělil ředitel.

Ochránci životního prostředí jsou ale zásadně proti pěstování geneticky upravených plodin. „Výsledky odborných studií dokázaly negativní dopady této kukuřice na životní prostředí. Toxin, který modifikovaná plodina produkuje a který je určený k zabíjení škůdce zavíječe kukuřičného, proniká do půdy. Tam ovlivňuje půdní organismy a škodí též necílovým druhům hmyzu,“ uvedla Lenka Boráková z české pobočky Greenpeace.

Předseda družstva Haná Cvek se genetických rostlin neobává.

BT KUKUŘICE NA VYŠKOVSKU

Plánované plochy včetně ochranného pásma pro rok 2009

Výzkumný ústav rostlinné výroby v Ivanovicích na Hané 0,1 ha

ZOD Haná se sídlem ve Švábenicích 188,4 ha

Rostěnice, a. s. 621,1 ha

Zdroj: Zemědělská agentura Vyškov