Dle svých slov se snaží s provozovateli dlouhodobě udržet v kontaktu. „Pan Rašner ale nekomunikuje a nezvedá telefon. Když se mi přesto spojení podaří, přislíbí, ale stejně nepošle nic. To se opakuje už třetí měsíc,“ komentovala situaci Horňáková.

Podle zakladatele firmy Jiřího Rašnera se ale o vyplacení mzdy obávat nemusí. „Brigádnice měly dodat pracovní lístky, což neudělaly. Také se nijak neozvaly, nijak nic neupomínaly na firmě, takže se na to zapomnělo i z naší strany. Týká se to dvou brigádnic v Pasohlávkách, tržby tam byly prodělečné, brzo jsme to tam uzavřeli,“ zdůraznil ve středu na dotaz Deníku Rašner.

Podle jeho slov navíc chyběl i dostatek času kvůli řešení dalších neodkladných záležitostí, které vázaly jeho pozornost. „Měli jsme spoustu starostí, řešili jsme třeba problémy s plynem. bylo toho víc,“ doplnil zástupce pekárny.

Ta vznikla už na začátku devadesátých let. V současné době už ve dvou pekárnách a ve více jak dvaceti vlastních prodejnách pracuje přes dvě stě zaměstnanců. Kromě dvou pekáren ve Vyškově a Mohelnici provozuje firma také vlastní mlýn, který byl v roce 2011 vybudován v areálu vyškovské pekárny.

Nevyplatí se soudit

Dohoda byla podle Horňákové uzavřena za standardních podmínek ve formě brigády. „Komplikace začaly skoro ihned po podepsání smlouvy, když se objevil jakýkoliv problém, nebylo možné se telefonicky s firmou spojit. Až na konci brigády jsem povolanému zaměstnanci předala tržbu a klíče od provozovny s tím, že peníze za práci dostanu na účet, k čemuž však nikdy nedošlo,“ doplnila někdejší brigádnice.

Záležitost zatím řeší dál. „Určitě se mi nevyplatí kvůli tomu soudit. Na inspektorát práce jsem ale už podala stížnost, kterou tam doufám prošetří,“ dodala Horňáková. Rašner tento týden redakci zdůraznil, že na ni i další brigádníky rozhodně nezapomíná. „Náš obchodní zástupce pojede jejich směrem, tak to s nimi dořeší,“ upozornil.

V případě pochybností se zájemci v podobné situaci obrací na Státní úřad inspekce práce. Podle zástupců instituce mají možnost pro podání podnětu k provedení kontroly dodržování pracovně právních předpisů. Učiní tak písemně, prostřednictvím elektronické pošty, případně přímo na příslušném oblastním inspektorátu práce.

Oproti minulosti ale už není pro jakékoliv kontroly v pracovněprávní oblasti kompetentní úřad práce, který se jimi před lety zabýval. Podporu u něj zájemci naleznou v podstatně odlišné situaci, kterou je platová neschopnost zaměstnavatele.

„Mohou pak podat žádost o uspokojení splatných mzdových nároků. U dohody o provedení práce to platí pouze za předpokladu, že odměna za celý měsíc je vyšší než deset tisíc korun. Podmínkou pro uspokojení mzdových nároků je, že zaměstnavatel je v platební neschopnosti,“ zdůraznila mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.