Stovky Slavkovanů možná denně nevědomky chodí kolem místa, kde odpočívají prostí členové židovské komunity z časů, kdy legendární rabbi Löw rozmlouval s císařem Rudolfem II. A možná ještě starších. Jak už Vyškovský deník Rovnost jako první informoval, představitele Města Slavkova oslovili američtí Židé s žádostí o pietní ochranu tohoto místa.

„Podle naší víry je současný stav hřbitova velmi krutý jak ve vztahu k příbuzným, tak vůči těm, kteří
jsou tam pohřbeni, a kteří se již nemohou sami bránit.

Vzhledem ke skutečnosti, že zastupitelstvo města bude v roce 2010 schvalovat nový územní plán, rádi bychom
požádali, aby tento dopis byl zároveň považován za návrh ke schválení prostoru hřbitova za hřbitovní plochu, která bude ohrazena a chráněna,“ stojí v dopise adresovaném vedení Slavkova rabínem Chizkiyou Kalmanowitzem.

Ten je zástupcem židovské organizace Athra Kadisha, která usiluje o záchranu židovských posvátných míst. Na starostu města a tajemníka se obrátil také jménem americké židovské skupiny United Jewish Organizations of Williamsburg.

Slavkovským zastupitelům, kteří o této záležitosti v úterý rokovali do pozdních nočních hodin, pěkně zamotal hlavu. Nakonec uložili radě města, aby začali s židovskou stranou jednat a vyžádala si veškeré dokumenty, jež se k problému hřbitova vztahují.

Situaci komplikuje skutečnost, že hřbitov se má nacházet v místě, které jen z menší části patří městu. Většina v areálu bývalého cukrovaru je majetkem řetězce Spar. Jak potvrdil slavkovský tajemník Pavel Dvořák, ten už stavební povolení na stavbu supermarketu v této lokalitě měl. „Hrozilo, že propadne, proto si Spar požádal o prodloužení. Vedoucí stavebního úřadu ho v brzké době vydá,“ sdělil Dvořák. Kdy a zda skutečně hodlá Spar ve Slavkově stavět, se přes urgence včera redakci nepodařilo získat.

Každopádně v případě výstavby bude muset na svoje náklady v místě zajistit archeologický průzkum, což potvrdila Blanka Mikulková z vyškovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno. Doplnila, že žádný podnět od stavebníka zatím nemá.

Jedině archeologický průzkum by přitom podle vedoucího Státního oblastního archivu ve Vyškově se sdílem ve Slavkově u Brna Pavla Mlatečka mohl jedině potvrdit, že se v místě židovský hřbitov skutečně nachází. „Pokud vůbec existuje v pramenech nějaká písemná zmínka, bude ji velmi obtížné s tímto konkrétním místem spojit. Otázkou ovšem je, zda se pískovcové náhrobky tak starého data v zemi vůbec dochovaly,“ zapochyboval Mlateček.
Mírně skeptická je v tomto případě i Mikulková. Podle ní by byly průkazné jen nálezy ostatků ve spojení s nhrobky jasně psanými hebrejským písmem.

Představitelé židovské strany ovšem o lokalizaci hřbitova vůbec nepochybují. Už zmíněný dopis ji mimo jiné podpírá nálezem náhrobku z patnáctého století, údajnou písemnou zmínkou z roku 1549 a místním názvem U starých židovských hrobů. „Hřbitov tam každopádně byl, o tom není sporu. Dokládá to dlouhá a dost důvěryhodná tradice. Někdo tam objevil i kostry. Stavební úřad by měl nakázat archeologický průzkum,“ prohlásil třeba Jaroslav Klenovský z brněnské Židovské náboženské obce.

Podobně hovořil i tajemník plzeňské židovské náboženské obce Karel Žáček, který jednání mezi městem a americkými Židy zprostředkoval. „To není žádná nová informace, jsem přesvědčen, že je v pramenech zmínka o hřbitově dohledatelná,“ řekl.