Jsou rozděleny na tři kategorie. „Lidské kosterní pozůstatky se po umytí dostanou do rukou antropologa, který provede základní antropologické určení stáří a pohlaví zemřelých, případně choroby, jimiž trpěly za života, které způsobují změny na kostech. Nelze rozpoznat například srdeční, plicní a jiné choroby měkkých tkání,“ komentovala archeoložka Blanka Mikulková. Výzkum však podle ní může u žen odhalit například, jestli během života porodily.

Kovové předměty pak putují do specializované laboratoře na ošetření kovů. „Keramické a jiné nálezy se momentálně umývají v naší laboratoři ve Vyškově. Pak je dostane do ruky laborantka, která provede lepení a rekonstrukci celých nádob. Všechny nálezy dostanou inventární čísla a po dokončení celé nálezové zprávy, která je konečným výstupem z každého archeologického výzkumu, jsou odevzdány do Muzea Vyškovska,“ doplnila archeoložka.

V letošním roce prováděli archeologové své výzkumy na Vyškovsku již několikrát. „Zajímavý byl třeba kosterní nález dvou německých vojáků, kteří byli na konci války pohřbeni v soukromé zahradě v Ježkovicích. Našli jsme u nich knoflíky z výstroje, blůzu, košili, celtu, přezky, osobní věci, ale také peněženku s protektorátními lístky na maso platnými do devětadvacátého dubna 1945 i s drobnými mincemi,“ vyjmenovala Mikulková.

Jeden z vojáků měl navíc identifikační známku podle níž se podařilo zjistit, že to byl příslušník spojovací roty, původně dislokované na letišti Goslar v Dolním Sasku. „Kromě známky měl i stříbrný prsten příslušníka Deutsche Afrikakorps, což je v našich podmínkách raritní záležitost. Těchto kosterních nálezů v poslední době na Vyškovsku přibývá, což odpovídá intenzitě osvobozovacích bojů, které zde na konci války probíhaly,“ dodala archeoložka.

Práce jí a jejích kolegů mezitím v regionu pokračuje.