„Myslím, že šíření nemoci máme pod kontrolou. Opatření se týkají hlavně dětí a těch, jež jsou zaměstnaní v potravinářství. Dostali zákaz práce v potravinářských provozech. Lidé, kteří byli s nakaženými přímo v kontaktu, byli navíc naočkovaní," potvrdil výskyt žloutenky na Vyškovsku ředitel Krajské hygienické stanice v Brně Jan Mareček.

První nemocný přišel s problémy už koncem září. Nakazil se v Praze, kde už je asi rok výskyt virové hepatitidy zvýšený. Od té doby hygiena registruje pět nakažených. „Nejde ale o epidemii v jedné obci, případy registrujeme na různých místech okresu. Konkrétnější být ovšem nemůžu," sdělila vedoucí epidemiologického oddělení vyškovského pracoviště Marie Hiršová.

Osobní hygiena

Preventivní opatření mají podle ní různá trvání. Nejdelší je do 11. prosince. „Po jeho skončení pak budeme znát celkový počet nemocných," dodala Hiršová. Ochranou před nemocí je podle ní zejména dostatečná osobní hygiena. „Pak samozřejmě očkování. Jak se ale ukazuje v místech, kde děláme protiepidemio­logická opatření, na Vyškovsku je proočkovanost poměrně nízká," upozornila Hiršová.

Její slova potvrdila i Vyškovanka Zuzana Poláčková. „Očkovaná nejsem. O tom, že na Vyškovsku řádí žloutenka, nevím. Na druhou stranu si myslím, že hygienu dodržuji pečlivě, tak snad se mi onemocnění vyhne," doufala.

Žloutenka typu A postihuje játra. Je virového původu. Inkubace trvá patnáct až padesát dnů. Mezi počáteční příznaky patří nevolnost, bolest břicha, průjem a zvracení. V pokročilejší fázi se stává moč tmavou a stolice světlou, dochází i k zežloutnutí bělma, případně kůže.