VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Značky na přání? Jinde fronty, na Vyškovsku bez zájmu. Jednu žádost také zamítli

Vyškovsko – Útokem braly s trochou nadsázky stovky lidí v mnoha různých koutech republiky odbory dopravy v první pracovní den letošního roku. Důvodem nebylo nic jiného než dlouho očekávané dopravní značky na přání, o které je možné od 1. ledna žádat. Na Vyškovsku o ně naopak byl minimální zájem. „Doposud jsme přijali pět žádostí, z toho čtyři hned v prvním dnu," uvedl vedoucí kanceláře starosty a tajemníka ve Vyškově Stanislav Kolařík.

17.1.2016
SDÍLEJ:

O registrační značky na přání mohou řidiči žádat od začátku roku 2016. Ilustrační foto.Foto: Deník/Roman Nešetřil

Vlažný je zájem i ve Slavkově u Brna. „Doposud si o značky zažádali dva lidé, oba názvy naši úředníci akceptovali," vylíčila situaci mluvčí města Veronika Slámová.

Obyvatele Vyškovska, které redakce oslovila, odrazuje hlavně cena. „Stojí deset tisíc korun. To je opravdu hodně. Proto chápu, že spoustu lidí značky na přání nezajímají," řekl třeba Vyškovan Miroslav Pech.

Ten je zároveň udivený tím, co všechno je dnes možné pořídit. „Nikdy by mě nenapadlo, že něco takového bude možné. Za sebe můžu říct, že si ji rozhodně nebudu pořizovat," kroutil hlavou muž.

Výroba značky trvá patnáct dní. Jedna tabulka stojí pět tisíc korun, přičemž za ty na auto, vzhledem k tomu, že jsou potřeba dvě, zájemce zaplatí deset tisíc. Obsahovat musí kromě písmen i jednu číslici.

Naopak úředníci nepovolí tu, která obsahuje hanlivá slova, výrazy podněcující k rasismu, xenofobii a obecně k nenávisti vůči nějaké skupině obyvatel. „Ve Vyškově už úředníci jednu žádost zamítli," sdělil Kolařík. Co motorista požadoval, však neupřesnil.

Značku je také možné si rezervovat, a to na tři měsíce. Stačí o to požádat v místě bydliště, případně sídla firmy. V případě prodeje auta si ji však řidič musí ponechat.

Autor: Zdeněk Kousal

17.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Auto na střeše a zraněné dítě. Takový následek měla havárie Škody Octavie, ke které v neděli po půl čtvrté odpoledne vyrazili na silnici I/54 k Heršpicím policisté, hasiči i záchranáři.
AKTUALIZOVÁNO

Auto se při havárii převrátilo na střechu. Hasiči poskytli první pomoc dítěti

Třináctý ročník Vyškovského Mikulášského běhu byl opět i Memoriálem Milana Dvořáka. V hlavních kategoriích vyhráli Irena Pospíšilová a Jiří Němeček.
7

Ve Vyškově se atleti loučili se sezonou. Medaile a dárky rozdával Mikuláš

ONLINE ROZHOVOR: Ptejte se ředitele Českého rozhlasu Brno Jaromíra Ostrého

Jižní Morava – Před čtyřmi lety se vrátil do Brna z pozice šéfredaktora Dvojky Českého rozhlasu. Jako ředitel Českého rozhlasu Brno má za sebou čtyři roky bez přestávky a teď právě pracuje na rozdělení brněnského a zlínského studia.

Impulsy k tetování jsou různé. Je načase zbavit se předsudků, říká tatér Musil

Blansko – Sklepní doupě s lehátkem, chatrné osvětlení a pofidérní muž s tatérskou jehlou. Tento obrázek tetovacích salonů nám často vnucují béčkové filmy. Zažité představě zcela vzdoruje salon blanenského tatéra Jiřího Musila. Spíše než jako tatérské studio působí dojmem luxusně zařízeného kosmetického salonu. V pečlivě uklizené místnosti, které vévodí černé křeslo, nás vítá sympatický hubený muž. Ačkoliv sám prosazuje při tetování vysoké hygienické standardy, pozastavuje se nad přemrštěností některých norem. „Zdá se mi zvláštní, že nikoho stejnou měrou nezajímá výtvarná stránka. Občas s nadsázkou říkám, že úředníkům je jedno, jestli tam vytetuji lejno, hlavně když bude sterilní,“ směje se Musil.

Svezení Populárem probudilo vášeň. Muzeum motorismu ročně navštíví 10 tisíc lidí

Znojmo – Starou stíhačku, parní lokomotivu a především desítky historických motocyklů, aut a rozmanitých strojů. To vše sesbíral a před vystavením obnovil majitel znojemského Muzea motorismu Jan Drozd. Návštěvníky do staré vodárny u znojemské přehrady láká už desátým rokem.

Politikou se dnes bavím, když už si ten cirkus platíme, říká herec Kňažko

Brno - Hru Shylock, která se podle něj dotýká nás všech, uvede v pondělí Divadlo Bolka Polívky v hlavní roli s Milanem Kňažkem. Slovenský herec se po pádu komunismu od divadla přesunul do politiky. Působil jako poradce Václava Havla, později jako slovenský místopředseda vlády a ministr kultury. Před pár lety se k divadlu vrátil, aby pomohl najít nový směr. „Pádem komunismu divadlo ztratilo důvod projevovat svobodu mezi řádky a v metaforách. Hledalo nový směr. Proto jsem se vrátil,“ říká Kňažko v rozhovoru pro Deník Rovnost.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT