„Přijde mi to vůči nám ostatním, kteří jsme poctiví, nefér. Myslím, že by takovým lidem neměla být odebraná jen ta dávka, o kterou se obohatili, ale všechny. Takže by už neměli nárok je pobírat. A také by měli dostat pokutu," je přesvědčená jedna z příjemkyň sociální pomoci, která si však nepřála uvést své jméno. Redakce ho však zná.

Souhlasí s ní také Josef Chudý. „Pokud má někdo dost energie na vymýšlení podvodů, měl by mít dost energie i pracovat. Takovým lidem bych nic nedal. S tím, že úřad přijal dva pracovníky, kteří podvody odhalují, plně souhlasím. Doufám, že to bude mít patřičný efekt," sdělil Vyškovan.

Podle ředitelky kontaktního pracoviště vyškovského úřadu Jaroslavy Šmejkalové však situace ve městě kritická zatím není. „Řešíme jednotky případů ročně. Ovšem v minulosti úřad práce neměl dostatek zaměstnanců k zajištění sociální práce v terénu, zejména u příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi. Nyní se nám už daří dělat daleko větší objem šetření s cílem odhalit případné neoprávněné pobírání sociálních dávek," vysvětlila ředitelka.

Mezi typické případy jejich neoprávněného pobírání patří například zamlčení skutečností pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, sdělení nepravdivých údajů pro okruh společně posuzovaných lidí nebo zjištění, že se klient nezdržuje na adrese, kterou úředníkům sdělil. „Také míváme třeba neohlášení úmrtí nebo hospitalizace v nemocnici," doplnila Šmejkalová.

Přeplatek vrátí

Pokud úředníci zjistí, že příjemce bral sociální pomoc neoprávněně, vezmou mu ji a následně vyčíslí přeplatek, který je povinný úřadu práce vrátit. „V případě spáchání přestupku ukládáme sankce dle zákona o přestupcích," popsala ředitelka.

V krajním případě při podezření ze spáchání podvodu informuje orgány činné v trestním řízení. To potvrdila i mluvčí vyškovské policie Alice Musilová. „Pokud škoda přesáhne pět tisíc korun, což v těchto případech bývá, šetříme případy jako trestný čin podvodu. Musíme ovšem pachateli prokázat úmysl. Za to mu pak hrozí odnětí svobody až na dva roky. Na Vyškovsku se takové případy vyskytují, bohužel v nich ale nevedeme statistiky, takže přesné číslo nemůžu sdělit," informovala Musilová.

Noví pracovníci úřadu ověřují skutečnosti, které rozhodují o nároku na dávku, její výši nebo výplatě. Tedy ty, které jsou uvedené v jednotlivých žádostech. „Jejich náplní je i sociální šetření v přirozeném prostředí klienta. Týká se lidí pobírajících jak dávky pomoci v hmotné nouzi, tak příspěvky na péči, případně dávky pro zdravotně postižené. Mají za úkol zjistit schopnosti klienta zvládat základní životní potřeby v přirozeném sociálním prostředí, kontrolují využívání příspěvku na péči," přiblížila ředitelka kontaktního pracoviště.

Zatím je podle ní však předčasné hodnotit jejich efektivitu. Na úřadě jsou tři měsíce. „Noví zaměstnanci jsou na vytvořených pozicích teprve krátce, takže se postupně zapracovávají v jednotlivých agendách nepojistných sociálních dávek. Personální posílení úřadu nicméně vítáme, bylo potřeba. Zejména z důvodu dosavadního nedostatku pracovníků a nárůstu objemu vyplácených nepojistných sociálních dávek od roku 2012 nebylo možné zajišťovat efektivní a systematickou práci s klienty. Posílení pomůže zkvalitnění sociální práce v terénu," dodala Šmejkalová.