Odborníci vyberou šest finalistů, které zveřejní ve Vyškovských novinách. O tom, která studánka se stane vítězem, rozhodnou lidé hlasováním. „Návrhy by měly být písemné a s fotografií. Je třeba uvést, čím je studánka zajímavá, jaké pověsti se k ní váží, jaký je její stav, zda o ni někdo pečuje a popis cesty. Studánky přihlášené v uplynulém ročníku s výjimkou vítězné Svaté u Brankovic můžou lidé navrhnout do ankety znovu,“ uvedl pravidla organizátor soutěže Pavel Klvač z občanského sdružení Drnka.

Tipy na studánku roku můžou jednotlivci, rodiny, obce i neziskové organizace podávat do konce září v Muzeu Vyškovska. „Studánky jsou přírodním prvkem, o který nikdo oficiálně nepečuje, jen několik dobrovolníků. Anketa Drnky, Barvínku a rousínovských ochránců přírody ve spolupráci s vyškovským muzeem je příležitostí, jak na studánky obrátit pozornost a povzbudit obyčejné lidi, aby se o ně postarali,“ vysvětlil přírodovědec Jan Buřival.

Studánky odedávna neodmyslitelně patří k naší kulturní krajině. Některé necitlivými zásahy zmizely, v poslední době se ale dá hovořit o renesanci péče o studánky.

K obnoveným patří například studánka s neobvyklým názvem U kola smrčků u Nevojic. Název údajně pochází od smrků zasázených do kruhu. Před několika lety ji obnovili lesníci a stará se o ni revírník. O Humenici v Pavlovicích se od roku 2006 stará sdružení Horák. „Bývala to jenom rourka vyvěrající ze země. Opravili ji lesníci. Pořádáme u ní rozmanité společenské akce, vítáme jaro, děláme sněmy lesních zvířátek. Oficiálně uznaná pitná voda tam není, ale vodu z ní pijeme a ještě se nám nic nestalo,“ řekla Alena Pospíšilová z Pavlovic.

Jejich studánka v anketě vloni obsadila druhé místo. Letos se soutěže nezúčastní, jedno ocenění prý stačí.

Další z obnovených pramenů je na Chocholíku nad Drnovicemi. Je zvláštní tím, že je jedinou studánkou na kopci. „Záznamy o ní jsou už ve starých kronikách. Po stu letech ji znovu obnovil aktivista Miroslav Daněk z Drnovic. Měl zvláštní teorii. Tvrdil, že vodu na kopec znovu vytáhnou křemeny. Nikdo mu nevěřil a nenašli se ochotní pomocníci, kteří by na kopec nosili kamení. Daněk tedy vynosil haldu kamenů sám. A voda se skutečně znovu objevila,“ vzpomíná Buřival. Naopak k notoricky známým studánkám patří například Strachotínka v Hamiltonech. Jde o poutní místo s novogotickou kaplí. Kolem roku 865 tam údajně kázali a křtili svatý Cyril a Metoděj. Poutním místem je i lokalita U Svaté nedaleko Brankovic. Pod starými lipami se nachází prý léčivý pramen. O záchranu místa se snaží občanské sdružení Branek.

Lidé z Ivanovicka zase dobře znají Duchnovou studánku mezi Švábenicemi a Moravskými Málkovicemi. Podle archeologa Mojmíra Režného se v její blízkosti kdysi nacházela zaniklá ves Šebořice. Podle staré pověsti k ní Šebořičtí chodívali pro vodu. Jednou se studánka po bouři rozvodnila a začala zaplavovat vesnici. Jedna stařenka ji chtěla ucpat duchnou, ale voda je obě pohltila a dědinu zaplavila.

Studánky se stávají pro obce stále důležitějším prvkem. Svazek obcí Drahanská vrchovina zmapoval sedmaosmdesát studánek. Z nich je téměř polovina použitelných. Nejvíc zabodovali Olšanští, kteří obnovili šest studánek. Po Olšanech mají nejvíc studánek ve Studnicích, Ruprechtově a Nových Sadech. „Máme v plánu věnovat další obnově studánek pozornost, zejména v souvislosti s obnovou cyklotras,” uvedl předseda svazku obcí František Vlk.