Vývoj situace kolem změn u superhrubé mzdy bedlivě sledují také ve Slavkově u Brna. „S rozhodnutím ještě počkáme, až bude zákon definitivně schválený. Vkládáme naděje do nadcházejícího projednávání v Senátu. Snad se nyní prokáže, že existence této instituce je pro společnost užitečná,“ zdůraznila slavkovská místostarostka Marie Jedličková.

Změny mohou ovlivnit navrhovaný rozpočet Slavkova pro příští rok. „Máme však v daňových příjmech rezervu a kromě toho jsou k dispozici další volné finanční prostředky na fondu rozvoje a investic. Důležité investice tak zatím rušit nemusíme, spíše máme obavu z celkového vývoje ekonomiky,“ připustila Jedličková.

Rozhodnutí čelí kritice mimo jiné i kvůli načasování. „Poslanci rozhodli v době, kdy většina měst a obcí již připravila návrhy rozpočtů pro příští rok a pokud nedojde ze strany státu ke kompenzaci "schodku" daňových příjmů do obecních rozpočtů, bude třeba důkladné zvážení přijetí úsporných opatření v podobě šetření provozních výdajů, omezení pořádání kulturních akcí nebo odložení realizace plánovaných investic,“ komentoval bývalý starosta Slavkova a současný opoziční zastupitel Ivan Charvát.

Problém vidí také v dlouhodobých výhledech. „Jsou v nich totiž dlouhodobě plánovány jmenovité investiční akce nebo popřípadě investiční rezervy. Jsou tam ale zapracovány také dlouhodobé závazky jako půjčky nebo úvěry, které byly přijaty před rozhodnutím o zrušení superhrubé mzdy, které je zkrátka potřeba plnit,“ dodal Charvát.

Ekonom Lukáš Kovanda se dlouhodobějších negativních následků na hospodaření měst neobává. „Nelze určitě vyloučit krátkodobé a přechodné těžkosti, ale ty se budou týkat i dalších částí ekonomiky včetně domácností, firem, krajů i samotného státu. Důvodem je pochopitelně především koronavirová krize jako taková. Města a obce nyní musí hospodařit efektivněji než doposud,“ uvažoval Kovanda.

Slavkov přitom už v letošním roce o deset milionů snižoval rozpočet. V souvislosti s tím už před časem varoval starosta města Michal Boudný před rušením superhrubé mzdy. „Takové výpadky už by mohly některé plánované investice zbrzdit,“ tvrdil Boudný. Podle něj však bude i nadále pro město prioritní mít připravené projekty tak, aby měly šanci na úspěch v chystaných dotačních výzvách.

Ekonom Kovanda v souvislosti s tím vidí pozitivní stránku krize v tom, co nazývá jako její očistný vedlejší efekt. „Chod veřejné správy, i na úrovni měst, pro jeho neefektivitu dlouhodobě kritizují mezinárodní instituce. Nyní má Česko šanci toto napravit. Pokud někde nastane nouzová situace vláda situaci může řešit například dotačními programy nižším územně správním celkům. To by však měl být jen ten krajní případ,“ popsal ekonom.

Městské pokladny přitom současná krize tvrdě zasáhla už kvůli výpadkům příjmů na sdílených daních za obě dosavadní vlny šíření nákazy. „ Rozhodně se ale nebojme, že dojde k rozvratu fungování měst a komunálních služeb. Tak některá jiná města nyní straší, aby politiky vylekala, a ti ještě od prosazení daňového balíčku ucukli. Zefektivňovat hospodaření se nechce nikomu, ani městům, protože to bolí. Takže se nedivme, je to ale žádoucí,“ dodal Kovanda.