Klon je v podstatě uměle vytvořené jednovaječné dvojče. A i ta jsou ale v lecčem odlišná. Naklonované zvíře tak není identickou kopií původního mazlíčka. Potvrdila to i americká zpěvačka a herečka Barbra Streisand, která v rozhovoru pro americký časopis Vanity Fair uvedla, že její mazlíčci Miss Scarlet a Miss Violet mají naprosto odlišné povahy.

Lachtan Gaston v pražské zoo
Slavné zvířecí útěky: Lachtan skončil v Německu, opice na věži

Oba psíci jsou klony Samanthy, fenky madagaskarského plemene Coton du Tulear. Když si světoznámá celebrita uvědomila, že se blíží čas, kdy svou milovanou parťačku navždy ztratí kvůli jejímu pokročilému věku, obrátila se na texaskou společnost ViaGen Pets, zabývající se klonováním mazlíčků. Ta odebrala buňky ze Samanthina žaludku. Výsledkem pak byla čtyři štěňata, z nichž jedno zemřelo, další šlo do adopce a dvě si ponechala herečka.

Zvíře naklonují, DNA uchovají

Společnost ViaGen Pets, jež vznikla v roce 2016, patří ve světě mezi nejznámější společnosti, které poskytují své služby majitelům zvířat. Jejích služeb využívají celebrity nebo miliardáři, ale i státní úřady, které chtějí „získat zpět“ své nejlepší cvičené psy.

Ve specializované laboratoři pracují celosvětoví odborníci. Za klon kočky si účtuje okolo 35 000 amerických dolarů a za klon psa 50 000, což odpovídá téměř 1,1 milionu českých korun.

„Klonovací program ViaGen Pets je služba all inclusive, která pokrývá všechny aspekty procesu. Abychom zajistili nejvyšší úroveň péče o dárce a příjemce, stejně jako o klonovaná koťata a štěňata, poskytujeme nejmodernější azyl, stravu bohatou na živiny, odbornou veterinární péči a nabízíme mnoho dalších funkcí, které obohacují život zvířete,“ vysvětluje společnost na svých webových stránkách.

Bílý tygr Paris v liberecké zoo
Nebezpečný uprchlík. Bílý tygr před lety utekl z výběhu a napadl ošetřovatele

Mimo jiné je proces klonování koček a psů relativně nový a technologie se ne-ustále zdokonaluje. Zvíře je možné díky uchování DNA, které společnost rovněž za poplatky nabízí, naklonovati opakovaně. Této možnosti chce využít Amy Vangemertová z Washingtonu. Britskému deníku Daily Mail se svěřila, že svého pudlíka Buhnera bude nechávat klonovat, dokud sama bude naživu. Naklonovat ho nechala, když oslavil své 10. narozeniny. Dostala se jí do rukou tři štěňátka.

„Nemohla jsem být šťastnější. Je to nejlepší rozhodnutí, které jsem kdy udělala. Budu v klonování pokračovat. Chci jenom tahle štěňátka, žádná lepší neexistují,“ sdělila médiím.

Co s nadbytečnými klony

Nejen v počtu narozených klonů vidí ale problém odpůrci klonování. Kontroverzní proces ve své podstatě nahrazuje přirozenou reprodukci. Proto se nenarodí jen jeden klon, který si majitel zvířete většinou přeje, nýbrž hned několik, stejně jako když fena nebo kočka přivádí mláďata na svět při přirozeném porodu. Budoucí majitel má pak možnost si vybrat mládě, které se nejvíce podobá „originálu“. Zbylá mláďata je tak potřeba udat.

Dalším problémem je u některých zvířat stále vysoká pravděpodobnost potratu klonů a také úmrtnost mláďat několik týdnů po narození. Klonování se také ne-obejde bez chirurgických zákroků u dárkyň vajíček.

Jak vzniká klon
Zvířeti, které v laboratoři budou klonovat, odeberou vzorek DNA, například kousek kůže.Pak je třeba vyoperovat vajíčko zvířecí dárkyni přímo z dělohy, ze kterého se odstraní DNA vyjmutím jádra.

Pod obal vajíčka se vloží buňka s DNA zvířete.

V chemické lázni a za pomoci elektrošoku se vědci pokusí DNA s vajíčkem spojit. To se ne vždy podaří.

Po zdárném procesu vajíčko s novou DNA vloží do náhradní matky.

Ta následně projde běžnou březostí a porodí naklonovaná zvířata.