Vychází přitom z protokolů škodných událostí, které má v daném čase k dispozici. „Z protokolů vyplývá, že počet útoků souvisí s řadou faktorů patří mezi ně například to, zda je ohradník elektrický nebo zda je přítomen pastevecký pes,“ říká mluvčí agentury Kateřina Šůlová. Za září 2020 eviduje AOPK ČR celkem 36 škod, za říjen 24 škodních událostí. „Nejvíce v Královéhradeckém kraji,“ přibližuje Šůlová.

Chovatelce Janě Jirmanové z Vysoké Srbské zadávili jednu ovci a další čtyři těžce poranili. Foto: Archiv LDVI
Útoky vlků stojí ročně miliony. Je to katastrofa, říkají chovatelé ovcí

Zkušenosti z Německa ukazují, že dobré zabezpečení dokáže odvrátit 8095 procent vlčích útoků. Právě proto i u nás stát poskytuje zemědělcům příspěvky na zabezpečení stád. A to ve výši sta procent. Přesto se najdou chovatelé, kteří mají stáda zabezpečena nedostatečně nebo to úplně odmítají.

„Spolupracujeme s chovatelskými svazy, připravili jsme standardy pro zabezpečení stád, pomáháme s administrací dotací, prosadili jsme navýšení kompenzací za škody, kolegové na regionálních pracovištích drží pohotovosti, aby chovatelům v případě škod byli rychle nápomocni,“ líčí Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Vrcholoví predátoři

„Nyní hledáme cestu, jak z národních zdrojů pokrýt vícenáklady, spojené se změnou organizace pastvy, jako je přehánění na noc do košárů, pastva v menších oplůtkách, práce pasteveckých i ovčáckých psů,“ pokračuje. „Snažíme se vysvětlit, že klíčové je, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad. To se bohužel ne vždy daří. Někteří chovatelé své ovce vlkům kvůli slabému zabezpečení vysloveně nabízejí,“ konstatuje Jelínková. Všechny informace najdou chovatelé ovcí na speciální webové stránce www.navratvlku.cz.

Vlk
Chovatel ovcí: Vlci jsou chytří a s každou ochranou si časem poradí

Vlci jako vrcholoví predátoři nemají v české krajině přirozeného nepřítele. Jejich kořistí bývá především spárkatá zvěř, tvoří až 98 procent jejich jídelníčku. Diskuse ohledně vlků je stále vyhrocená. Za jejich úplnou ochranu bojuje především Hnutí Duha a její Vlčí hlídky. Na druhé straně stojí mimo zemědělce také myslivci, kteří připomínají, že například na Slovensku je možné vlka za dodržení kvót lovit, kvóty se navíc stále navyšují, což nedávno schválila slovenská vláda.